Češi prý projevili zájem o polskou FSRU, ale v současné době kupují regasifikační kapacitu plovoucího terminálu v Nizozemsku, který se bude skládat ze dvou již získaných jednotek tohoto typu. V nizozemském Eemshavenu by v nadcházejících měsících měly být uvedeny do provozu dvě regasifikační jednotky.

Veřejné instituce ČR ve spolupráci s národní energetickou společností Skupina ČEZ získaly podíly na zpracovatelské kapacitě dvou plovoucích zásobníků, zpětného zplynování a koncových jednotek (FSRU) instalovaných společností Gasunie v Nizozemsku.

Oznámil to v pátek na Twitteru český ministr průmyslu a obchodu Jozef Sikela:

„Podařilo se nám výrazně posílit energetickou bezpečnost. Ve spolupráci se Skupinou ČEZ jsme získali část výrobní kapacity budoucího LNG terminálu v Nizozemsku„- napsal ministr.“Tento krok nám pomůže zajistit dostatek plynu pro naše občany a podniky a snížit naši energetickou závislost na Rusku.dodal Sikela.

O podílu Čechů na kapacitě budovaného nizozemského terminálu nebyly uvedeny žádné podrobnosti.

Není tedy jasné, zda Česká republika upustí od svého zájmu o účast na kapacitě polského plovoucího LNG terminálu v Gdaňsku, o kterém se dosud uvádělo.
V polských médiích zaznělo s odvoláním na prohlášení vládních úředníků, že může být zapotřebí druhá jednotka FSRU v plánovaném plovoucím terminálu LNG v Gdaňském zálivu (zvýšení roční kapacity z původně plánovaných šesti miliard na přibližně 12 miliard krychlových metry plynu). Zda to po obchodu, který uzavřeli Češi s Nizozemci, stále platí, není známo.

Vnitrozemská Česká republika sdílí hranice s Rakouskem, Německem, Polskem a Slovenskem a v současnosti odebírá téměř veškerý plyn z Ruska.

Dva bloky FSRU se již dostaly do Nizozemska, kde sehrají svou novou roli při zvyšování možnosti dovozu plynu do Evropy, protože se vzdalují od ruského plynu. Oba by měly být zprovozněny v nejbližších měsících, na což jsou v současnosti připraveny s infrastrukturou břehového připojení.

Jedním z nich je plovoucí „miniterminál“. Jednotka FSRU vlastněná belgickým majitelem lodí Exmar pod jménem S188 (IMO č. 9757694; rok výstavby 2017; GT 28 804; nosnost 19 510 t), se skladovací kapacitou pouhých 25 794 m³, bude kotvit v přístavu Eemshaven na severu země, nedaleko hranic s Německo. Tento člun FSRU dorazil před týdnem do Rotterdamu (Europort) na palubě influencera Kurátor. V současné době je připravován na novou pozici v opravárenské loděnici Damen Group.

Taková malá loď může přijmout pouze plné náklady malých přepravců plynu (LNG v malém měřítku), které se nepoužívají k přepravě LNG na velké vzdálenosti (například do severní Evropy z Kataru, Spojených států nebo dokonce severní Afriky), a obecně ani na krátké vzdálenosti (například z Norska do Nizozemska nebo Belgie) do velkých terminály. Velký přepravce plynu by musel u takového mini-FSRU kotvit dlouhou dobu a postupně překládat svůj náklad, aby umožnil zpracování (zpětné zplynování) následných malých porcí obsažených v malých nádržích FSRU, což je nepraktické a raději se tomu vyhneme.

Mini-FSRU si letos v březnu na dobu pěti let pronajal nizozemský kupec plynu Gasunie z belgického Exmaru.

Druhou regasifikační jednotkou pronajatou společností Gasunie je FSRU „plné velikosti“. Golarské iglú (IMO č. 9633991; rok výroby 2014; GT 106 792; nosnost 87 015 t) s kapacitou 166 809 m³, kterou údajně ovládá americká kotovaná společnost New Fortress Energy, podle jiných patří do skupiny Golar LNG Partners LP Group . Toto plavidlo FSRU musí také zakotvit v Eemshavenu, s charterem – stále známým – na stejně dlouhou dobu jako pro mini-FSRU, tj. na pět let.

Golarské iglú byl nedávno v Rotterdamu – 13. až 14. června zanechával zásilku LNG z Rovníkové Guineje v terminálu brány, ale zdá se, že než začal pracovat jako FSRU, byl stále zaměstnán pro přepravu zkapalněného plynu – momentálně je ve Středozemním moři.

Očekává se, že tato dvojice FSRU bude dodávat celkový tok až přibližně osmi miliard metrů krychlových plynu ročně.

Evropští soukromí nebo veřejní nákupčí a distributoři plynu a další státní aktéři se snaží zajistit zbývající dostupnou kapacitu FSRU, která ve skutečnosti chybí. Gasunie však jednala rychle a vyhradila (pronájem) dvě stávající jednotky.

V Polsku se zejména v posledních měsících hodně mluví o výstavbě plovoucího terminálu v Gdaňsku, o jednom nebo dvou FSRU, ale k jejich získání a spuštění je ještě dlouhá cesta.

Už jsme promarnili mnoho příležitostí. Na trhu neexistují téměř žádné existující „bezplatné“ FSRU, případně lze v tuto chvíli rezervovat ty nejnovější (již dražší). Pravděpodobně poté, co nám budou konkurovat ostatní (nejen Gasunie se dvěma výše zmíněnými bloky FSRU), bude mít Polsko dražší a delší možnosti realizace/provozu, jako je přestavba plynových přepravců stávajících ve FSRU nebo zakázka v loděnici a výstavbě zcela nových jednotek tohoto typu.

Hledání nových zdrojů dodávek energetických zdrojů, jako je LNG, je problém vzhledem k nutnosti ekonomicky izolovat Rusko. Pro některé je to však také nová a nečekaná obchodní příležitost. Kdo předem připraví a nabídne na trh zpracovatelskou kapacitu a kapacitu importních terminálů LNG a zařízení pro zpětné zplynování, nevydělá na rozdíl od ostatních nic, nebo vydělá více než konkurence v tomto sektoru.

PBS, média

Foto: Exmar