Cyklus zpřísňování Češi zahájili loni v červnu a ukončili ho – nebo alespoň zastavili – na předchozím jednání v srpnu. Dnes také nezvýšili úrokové sazby a hlavní sazbu ponechali na 7 %. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků.

Dnešní setkání bylo druhé od doby, kdy se moci v bance ujal tým holubic pod vedením Aleše Michla. Nový prezident ČNB před nástupem do předsednictví hlasoval proti jakémukoli zvýšení úrokových sazeb od roku 2021. Do rozhodovacího orgánu banky navíc přibyli tři noví členové. Prezident Zeman, který je jmenoval, oznámil, že by měli nabídnout vyváženější škálu názorů než jejich předchůdci, kteří za něco málo přes rok zvýšili náklady na stříbro devětkrát za sebou, tedy celkem o 675 bazických bodů, a zvýšili tak hlavní úroková sazba od 0,25 % do 0,25 %. až 7 procent

V úterý se úřady maďarské centrální banky rozhodly ukončit cyklus navyšování. Na bojišti zůstává pouze jedna banka v regionu – Narodowy Bank Polski. Možná se do boje na středečním zasedání nepustí ani Rada pro měnovou politiku, která uzná, že současné zpřísnění měnové politiky stačí k udržení inflace a že další zvyšování by mohlo zhoršování ekonomické situace dále oslabit.

V Polsku, České republice a Maďarsku přesahuje nárůst CPI 15 %. Na Balatonu se tempo růstu cen stále dynamicky zrychluje, na Visle tvrdošíjně odmítá zpomalit. Mezitím na Vltavě v srpnu inflace mírně klesla na 17,2 %. ze 17,5 % v červenci.

Pro centrální bankéře jsou důležitější než současné tempo růstu cen očekávání ohledně budoucí inflace. Rozhodování o úrokových sazbách má podle učebnic největší dopad na ekonomiky se zpožděním 4 až 6 čtvrtletí. V této perspektivě očekávají na začátku roku 2024 ekonomové české centrální banky pokles inflace pod 3 %. Vzhledem k tomu nevidí potřebu dále zdražovat peníze.

Prezident Michl na srpnové tiskové konferenci naznačil tři základní podmínky pro snížení inflace. „Prvním musí být fiskální politika a snižování úrovně zadlužení země, druhým je zabránit spirále mezi cenami a mzdami (růst mezd musí odrážet růst produktivity práce, nikoli růst cen) a zatřetí udržení úrokové sazby. vysoká,“ popsali analytici mBank. „Příkaz není náhodný (určený významností). Prezident ČNB vidí větší roli ve faktorech nezávislých na vlivu banky, což ovlivňuje i relativně mírnější politiku“ – dodali. Zářijová konference prezidenta Michela byla naplánována na 15:45.

Na rozdíl od maďarské a polské centrální banky nejsou Češi nakloněni zvyšování úrokových sazeb prudkým oslabením měny. V letošním roce koruna posílila vůči zlotému o téměř 7 % a vůči forintu o více než 15 %. Praha má v porovnání s velikostí české ekonomiky značné devizové rezervy a neváhá je využít.

V tématu plánujeme pokračovat.