Cyklus zpřísňování měnové politiky zahájili Češi loni v červnu. Od té doby zvýšily náklady peněz devětkrát za sebou, celkem o 675 bazických bodů, čímž se hlavní sazba snížila z 0,25 % na 0,25 %. nárůst o 7 procent – ​​nejvyšší úroveň od roku 1999. Ve čtvrtek v souladu s očekáváním analytiků ponechali úrokové sazby beze změny. Rozhodnutí bylo přijato poměrem hlasů 5 ku 2 – dva členové byli pro zvýšení o 100 základních bodů.

Zajímavostí je, že jednání bankovní rady se zúčastnil ministr financí Zbyněk Stanjura. ČNB v tiskové zprávě zdůraznila, že jde o standardní a zákonný postup. Ministr měl poradní funkci a neúčastnil se hlasování o úrokových sazbách.

„Úrokové sazby ČNB jsou na úrovni, která oslabuje domácí poptávkový tlak. Zpomalují růst úvěrů domácnostem a podnikatelům, a tedy i množství peněz v ekonomice,“ napsal v prohlášení po jednání. Bankovní rada se shodla na tom, že dlouhodobá cenová stabilita je podmíněna i umírněnými mzdovými nároky a odpovědnou fiskální politikou.

„Bankovní rada počká na další data a vyhodnotí je. Na příštím zasedání rozhodne, zda úrokové sazby zůstanou beze změny, nebo se zvýší“ – bylo zdůrazněno.

Zástupci České národní banky už několik měsíců signalizují, že cyklus zvyšování sazeb se chýlí ke konci. Ke změně postoje přispěly změny v orgánech instituce. Od 1. července ji vedl Aleš Michl – jeden ze dvou členů 7členné rady, která hlasovala proti všem zvýšením úrokových sazeb od roku 2021. Do rozhodovacího orgánu ČNB navíc přibyli tři noví členové. Prezident Zeman, který je jmenoval, oznámil, že by měli poskytovat vyváženější škálu názorů, připomínají analytici Santander Bank Polska. Na předchozím červnovém zasedání odhlasovali „jestřábi“ opouštějící banku zvýšení sazby o 125 bazických bodů.

V krátkém prohlášení vydaném bezprostředně po čtvrtečním zasedání bankovní úřady uvedly, že budou i nadále předcházet nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomové z PKO BP před měsícem odhadovali, že ČNB utratila za necelé dva měsíce na měnové intervence kolem 18 miliard eur, aby zastavila oslabování národní měny. „Češi si však takové rozhodnutí mohou dovolit – jejich devizové rezervy v poměru k velikosti ekonomiky jsou největší v našem regionu,“ komentují analytici.

Po čtvrteční tiskové zprávě zůstal kurz EUR/CZK relativně stabilní na necelých 24,7. V letošním roce koruna vůči euru oslabila o necelé 1 %, zatímco vůči zlotému posílila téměř o 4 %.

Češi se – stejně jako lidé v jiných evropských zemích – potýkají s největším zdražováním za desítky let. Inflace CPI v červnu zrychlila na více než 17 %. Na druhou stranu měsíční dynamika mírně zpomalila.

Čtvrteční zveřejněná projekce inflace a HDP ukazuje, že v září roční tempo růstu spotřebitelských cen překročí 20 %, ale v horizontu měnové politiky (18-24 měsíců) – začátek roku 2024 – klesne pod 3 %. Analytici poukázali na vysokou nejistotu prognózy.

Průměrná roční inflace CPI se očekává na úrovni 16,5 %. oproti 13,1 % odhadovaným v květnové projekci.

Jak poznamenali analytici mBank, nový předseda ČNB na tiskové konferenci zdůraznil tři klíčové podmínky pro snížení inflace. Prvním má být fiskální politika a snižování zadluženosti země, druhým má zabránit mzdově-cenové spirále (růst mezd má odrážet zvýšení produktivity práce, nikoli růst cen) a zatřetí držet úrokové sazby vysoko, píšou ekonomové. „Pořadí není náhodné (řazeno podle důležitosti). Předseda ČNB proto vidí větší roli ve faktorech nezávislých na vlivu banky, což má i dopad na politiku relativně mírnější“ – dodávají.

Na přelomu letošního a příštího roku by se česká ekonomika mohla ocitnout v technické recesi. Projekce ročního růstu HDP však byla zvýšena na 2,3 %. z 0,8 % v květnu. V příštím roce se ale zpomalení má prohloubit – ekonomika má růst o 1,1 %. oproti 3,6 % předpokládaným v jarní projekci.

„Předpokládáme zpomalení domácí poptávky. Spotřeba domácností bude ovlivněna poklesem reálných příjmů, protože vyšší mzdy nepokryjí nárůst životních nákladů. Podniky se potýkají s rostoucími náklady na energie a další zboží a materiály a pro z tohoto důvodu omezí investice,“ stojí v prohlášení ČNB.

Bankovní analytici předpokládají, že ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku začnou tržní úrokové sazby klesat a v následujících čtvrtletích se poklesy ještě zintenzivní. Česká koruna by měla mírně oslabit.

„V prognóze ČNB je úroková sazba jedním z modelových výstupů, ilustruje, jak by měla vypadat optimální reakce (a ovlivňuje) modelový CPI a výstupy ekonomického růstu,“ komentují analytici mBank.

Česká národní banka je první centrální bankou v regionu, která přerušila nebo ukončila cyklus růstu úrokových sazeb. Před necelými dvěma týdny úřady v Maďarské národní bance zvýšily cenu peněz na dvouciferné hodnoty, čímž výrazně předstihly ČNB a NBP v závodě centrální banky v regionu. Členové polské Rady pro měnovou politiku jsou také pravděpodobně připraveni na holubičí obrat. Analytici očekávají, že na příštím zasedání, které se bude konat 7. září, MPC projde pohybem o 25 bazických bodů. nebo jako Češi ponechat úrokové sazby beze změny.