V roce 2021 se „Rakousko pro život“ poprvé uskutečnilo v menší podobě uprostřed pandemie, 29. dubna 2023 bude následovat druhý ročník ve větším formátu v Schönbrunnu.
Gerry Keszler: Pandemie a její důsledky dostaly mnoho lidí v Rakousku do mimořádně obtížné situace. Když jsme projekt před dvěma lety poprvé zakládali, šlo o navržení show, která funguje nezávisle na publiku a stále generuje živé dary jako „Licht ins Dunkel“. Projekt se zrodil ve spolupráci s ORF a iniciativou „Rakousko pomáhá Rakousku“, která sdružuje několik humanitárních organizací. Tato malá premiéra se odehrála v katedrále svatého Štěpána a dopadla báječně – i přes tehdejší pozdní vysílací čas. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli pro druhý pokus, tentokrát s místem konání zámku Schönbrunn.

Které osoby projekt podporuje?
Zejména mladí lidé právě teď procházejí těžkým obdobím, vyrůstají mezi krizemi, pandemiemi, válkami a přírodními katastrofami a oprávněně se obávají o svou budoucnost. Mnozí velmi trpěli izolací posledních let, protože se museli obejít bez sociálních kontaktů, i když je to jedna z nejdůležitějších věcí v životě, zvláště v této věkové skupině. Z tohoto důvodu mají zvláštní právo na výživné. Proto si letos kampaň „Rakousko pomáhá Rakousku“ klade za cíl propagovat vzdělávací opatření, poskytovat psychosociální podporu a finančně pomáhat rodinám ohroženým chudobou.

Kromě charitativního aspektu by „Rakousko pro život“ mělo samozřejmě také bavit. Čemu je akce věnována?
Je vzrušující vidět, že v nejistých časech, jako je tato, se zdá, že lidé raději hledí do minulosti než do nejisté budoucnosti. Ujali jsme se tohoto fenoménu a vydali se na cestu časem, která začíná řádem stavby hradu a končí rakouskou ústavou. Reformy, reakční neúspěchy, buržoazní biedermeier, Vídeňský kongres a touha po sjednocené Evropě. Mnohá ​​aktuální témata svým způsobem zaměstnávala Rakousko i v minulosti. Problémem bude i výchova proti pověrám, stejně jako svoboda a kde svoboda nachází své meze.

Můžete ještě něco prozradit na scéně?
Na konci 17. století zde byla scéna od Fischera von Erlach, kočárová rampa, proto projekt realizujeme i s koňmi pěti národů. Zastoupeni budou i Lipicáni a Piber, dále Maďarsko, Slovinsko, Česká republika a Slovensko.

Dá se dobrá věc a tak skvělá událost spojit?
V konečném důsledku jde o zábavu tak velkolepým způsobem, aby lidé opravdu zůstali u televize a ideálně přispěli – dobrá věc je základem této akce. Samozřejmě si uvědomujeme, že lidé se v současné době obávají inflace a nákladů na elektřinu a plyn, a tak jim za jejich štědrost chceme něco dát. Největší výzvou je uvědomit si problémy, kterým právě teď čelí mnoho mladých lidí, a dostat zábavu na palubu.

© Soukromé

Charitativní akce jako „Licht ins Dunkel“ byly v minulosti kritizovány. Jak se vyrovnáváte s tím, že i charita je kriticky prověřována?
Důležitý je obsah a efektivní přidělování a využívání finančních prostředků. Nejde jen o shánění peněz, ale je za tím skutečně osvětová mise s cílem zvýšit povědomí o problémech těch nejslabších. Často to vnímám jako možná ještě zodpovědnější úkol, zvláště v mediálním světě. Takže pokud lidé po představení odcházejí od televize s většími znalostmi, také se něco získá.

S Life Ballem jste vytvořili největší charitativní akci pro lidi s AIDS a roky ji organizovali, dá se to přirovnat k „Rakousku pro život“?
Life Ball dosáhl za ta desetiletí hodně a ovlivnil také společnost, ale je třeba si uvědomit, že by bylo nereálné říci, že „Rakousko pro život“ už má stejný dosah. Spousta věcí z té doby už opravdu není aktuální. Příkladem toho je leták Lifeball, který letěl do Los Angeles a zpět. Nemyslitelné v době, kdy se klimatická změna stává naším největším problémem. Každá premiéra je vždy zkušební. Nový koncept by se měl vždy nejprve vyzkoušet, takže jde také o nalezení správného jazyka a správné formy vyjádření. Pro událost v pandemii zvolíte klidnější jazyk, jde nyní o vracet radost lidem a oslavu života ve všech jeho podobách.

© Soukromé

Co pro vás znamená, když vidíte, že prostřednictvím svých zkušeností máte možnost vytvářet skvělé charitativní akce s poselstvím?
Ve skutečnosti by se v tuto dobu konal 30. Life Ball. Je to tedy již součást života, ve kterém získáváte zkušenosti. Když se zamyslím nad tím, že jsem začínal s pevným telefonem a termofaxem na čtyřech metrech čtverečních, stalo se z toho něco velkého. Ale neohlížím se zpět, chci své zkušenosti využít výhledově. Většinu svého profesního života mám za sebou (smích), takže bych se rád chopil iniciativy a udělal s tímto podruhé správný krok k vybudování značky „Rakousko pro život“. Protože doufám, že se najdou mladí lidé, kteří mě potom budou následovat a budou v tom pokračovat. Ostatně i „Rakousko pro život“ by mělo v budoucnu cestovat po celém Rakousku a nikdy nezůstávat na jednom místě.

Považujete se za vzor pro mladé lidi?
Doufám, že to můžu být, protože koneckonců je to pro mě velká zábava. Chci zprostředkovat empatii, odvahu a odhodlání to mít za sebou, když už to jednou začnete – chci ukázat, že i ve své profesi můžete najít povolání a že to není jen vydělávat peníze. Naleznete-li své povolání, naplníte jím také svůj život, protože jej utváříte smysluplnými způsoby. Zaměstnání pro mě znamená nebýt nucen dělat věci, ale být vyzván, abyste v ideálním případě využili svůj talent pro jiné lidi a měli tak pocit úspěchu. Těmto úkolům věnujeme spoustu času, takže je fajn, že se do nich můžeme ponořit.

Co vás motivovalo k zapojení do charitativní činnosti?
Život není lineární příběh, nevyhnutelně se svezete. S HTL v Mödlingu jsem dostal kariéru technika, ale pak jsem po škole odjel do zahraničí a dělal ty nejpodivnější věci – také abych si vyčistil mozek. Když jsem byl ve 20 letech konfrontován se svou diagnózou HIV, přemýšlel jsem o hodnotě života a o tom, jak by ho člověk chtěl zvládnout. Zvlášť když nevíte, jak dlouho to může trvat. Tato nejistá budoucnost mě ještě více motivovala zapátrat hlouběji a ptát se sama sebe, co mě dělá šťastným a kde leží můj talent. A jsem šťastná, že můj život byl doposud tak intenzivní.

Jaký je to pocit, když vidíte, jak dobře se vašim projektům zatím dostalo ze všech stran?
Life Ball, který za čtvrt století vyrostl ze čtyř metrů čtverečních v největší světovou charitativní akci zaměřenou na boj proti AIDS, nelze srovnávat s „Rakousko pro život“. Opět mi to připadá jako v prvních dnech, kdy s malým týmem budujeme něco velkého – je to mechanika připomínající minulost, s podobnou energií a duchem optimismu. Na Life Ball jsme věděli, že každým rokem roste, teď je tu pro spoustu lidí velký otazník. S oddanými dobrovolníky se pouštíme do tohoto dobrodružství, kde máme mnohem méně finančních možností a zdrojů. Postiženo je i mnoho mladých lidí.

Znamená to, že „Rakousko pro život“ je akce nejen pro mladé, ale i pro mladé?
Opravdu se snažím zapojit mladé lidi na všech úrovních, před i v zákulisí. Mimo jiné je tam i módní škola Herbststraße a vedle slavných sedí i mladí lidé na dárcovských telefonech. Chci vám dát příležitost odvážit se a umožnit vám najít jiné formy vyjádření. Radost je základní mechanismus, bez něj nic nefunguje.

Lidé vidí konečný produkt pouze v televizi, ale kolik lidí je ve skutečnosti zapojeno?
Sejde se jich pár stovek. Od dobrovolníků až po umělce a studenty, kteří se starají o 300 použitých kostýmů. Jde mi jen o to, aby lidé pochopili, že ačkoliv jsem iniciátorem, tato akce může fungovat jen díky této skupině, ze sdružení, skupiny pomocníků, specialistů i laiků.