Virus afrického moru prasat byl nyní detekován také u divočáka v Sasku a u mrtvého těla mimo první centrální zónu Braniborska. Jak hodnotíte současnou nebezpečnou situaci?
Přeskočit Louise: Současná nebezpečná situace jasně ukazuje, že musíme být nejen pozorní k tomu, co se děje, ale také očekávat, že se všude objeví africký mor prasat. I tím je jasné, že bohužel neřešíme jednorázovou registraci, ale větší akci.
Braniborské úřady odvádějí velmi dobrou práci.“
Boj proti ASF v Braniborsku byl na sociálních sítích široce kritizován. Je podle vás kritika oprávněná?
Přeskočit Louise: Ne, kritika není vůbec oprávněná. Braniborské úřady odvádějí velmi dobrou práci. Zpočátku byli všichni na místě pod obrovským tlakem a mnoho úkolů bylo nutné splnit současně. Od začátku úřady vymezily možný centrální prostor elektrickými ohradníky, aby zabránily migraci divočáků. Zároveň zahájili intenzivní pátrání po padlé zvěři pomocí lidských řetězů, dronů vybavených termokamerou, vrtulníků a pátracích psů z více států. Pátrací týmy by mohly být cíleně řízeny prostřednictvím nahrávek z dronů a operací vrtulníků. Mnoho mrtvol bylo nalezeno díky fotografiím pořízeným dronem.
Jako druhý krok byly naplánovány a vybudovány ohradníky odolné proti divokým prasatům a byla vymezena „bílá zóna“ s cílem dosáhnout výrazného snížení populace divočáků v této oblasti. Celý proces odpovídá znalostem, které jsme získali v České republice a Belgii a které zde byly úspěšně implementovány.
Můžete již říci, kdy a jak byl virus afrického moru prasat zavlečen do Německa?
Přeskočit Louise: Analýza genomové sekvence ukázala, že se jedná o stejný virus, který již byl detekován v jiných částech Evropy, například v Polsku a Pobaltí. Byly však také objeveny genetické markery, které bylo možné dříve detekovat pouze u polských izolátů.
Vzhledem ke geografické blízkosti aktivních událostí ASF v západním Polsku je nejpravděpodobnějším vysvětlením, že se virus dostal do Braniborska a Saska prostřednictvím migrujících divočáků. To potvrzují i nyní hlášené nálezy z polské strany divočáků v sousedních regionech. Nelze však zcela vyloučit, že se virus do Německa dostal i lidskou činností.
Vzhledem ke stavu rozkladu nalezených kadáverů předpokládáme, že virus afrického moru prasat byl zavlečen nejpozději v první polovině července 2020. Lze předpokládat tři samostatné vstupní akce, zpočátku v okresech Odra-Spree a v. Spréva-Neiße, později v okrese Märkisch-Oderland a v současnosti v saském okrese Görlitz.
V Německu máme jiný výchozí bod.“
Řada zde přijatých opatření se již osvědčila v Belgii a České republice. Existuje nějaká naděje, že zde v blízké budoucnosti dokážeme zadržet epidemii?
Přeskočit Louise: Nemyslím si, že naše výchozí pozice je srovnatelná s Belgií a Českou republikou. Do obou zemí došlo k selektivnímu vstupu bez ohrožení okolí. V České republice bylo ohnisko objeveno velmi brzy. Tím byl boj jednodušší.
V Braniborsku a Sasku musíme bohužel předpokládat, že existuje několik nápisů a tedy větší akce. Navíc infekční tlak z okolí bude pravděpodobně přetrvávat po dlouhou dobu. Neočekáváme proto, že by se zkušenosti Belgie a České republiky mohly přenést identicky do Braniborska.
ASP nás zaměstná na dlouhou dobu a musíme být ostražití i v jiných oblastech v Německu, nejen v Braniborsku. Stále máme naději, že se nám v blízké budoucnosti podaří ASF zadržet. Významně k tomu přispívají opatření přijatá braniborskými úřady. Musí však být jasné, že Německo nemůže předložit tzv. vlastní prohlášení o nepřítomnosti ASF u prasat, jak Česká republika předložila OIE, nejdříve rok po posledním aktivním zjištění ASF u prasat.
Jaká je role „bílých zón“?
Sauter-Louis: Francie uplatnila princip „bílé zóny“, když byla Belgie zasažena ASF. Tyto plochy jsou vymezeny pevným vnitřním a vnějším oplocením s cílem udržet prostor mezi hranicemi co nejméně divokých prasat. Cílem je zpomalit nebo zabránit šíření patogenu ASF. Francie má v této oblasti podél francouzsko-belgické hranice dobré zkušenosti a podařilo se jí zabránit vstupu do Francie.
Velkým problémem je, že tyto oblasti musí zůstat dlouhodobě bez výskytu divokých prasat. Ve Francii byla tato oblast zvládnutelná a poměrně úzká. V Braniborsku je však plánovaná bílá zóna široká 5 km, aby byly dostatečné nárazníkové zóny. Současná oblast jen v okresech Odra-Spree a Spréva-Neisse je kolem 200 km.2velký. Je obtížné monitorovat tak velké území a dlouhodobě ho držet bez divočáků.
Samotná lovecká opatření nestačí. »
Populace divočáků v Německu explodují. Můžeme tomu čelit pouze intenzivním lovem? Existuje způsob, jak hormonálně snížit výkonnost plodnosti, například pomocí kančí pilulky?
Přeskočit Louise: Samotná lovecká opatření nestačí. Pravděpodobně by bylo nutné každoročně zlikvidovat 80 až 90 % populace, toho však nelze dosáhnout pouhými loveckými opatřeními. Myslivci dlouhá léta intenzivně pracovali na snížení populace.
Další možností by mohlo být použití hormonálních prostředků, jako je Altrenogest, který však zatím není připraven k uvedení do praxe. Výzkum v této oblasti se provádí po celém světě různými přístupy. Je důležité zajistit, aby tyto produkty požívali pouze divočáci a ne jiná volně žijící zvířata. Potřebujete také návnadu, aby bylo možné orální požití. Ještě tam nejsme.
Dobrých výsledků se v současnosti dosahuje podáváním Altrenogest injekční stříkačkou. Tato metoda však není užitečná, protože pokud musíte divočáka nejprve odchytit, abyste mu dali injekci, aby neplodilo potomstvo, můžete ho také okamžitě zabít. Je to pak efektivnější a levnější.
Ani plot neposkytuje 100% ochranu. »
Jak účinně nás může ochránit silný plot podél polských hranic? A nemělo být postaveno už dávno?
Přeskočit Louise: Podél německo-polské silnice je nutný plot co nejbezpečnější proti divočákům. Původně se počítá s tím, že bude doplněn o druhý plot na polské straně. Na německé straně se spolkové země zpočátku domnívaly, že neexistuje dostatečný právní základ, který by ukládal soukromým vlastníkům povinnost tolerovat stavbu plotů na svých pozemcích. Ne všechny plochy, na kterých má být plot postaven, jsou ve veřejném vlastnictví.
Po vypuknutí ASF nyní nařízení o moru prasat umožňuje výstavbu trvalých plotů v omezených oblastech. Tato stavba plotu je již v plném proudu; Velké části plotu jsou již na místě v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Braniborsku.
Oplocení však neposkytuje 100% ochranu. I kdyby to mělo divočáky úplně odradit, lidé mohou patogen přenést stovky kilometrů. Oplocení je však důležitým opatřením v celkovém balíčku obsahujícím mnoho různých prvků, které zahrnují také biologickou bezpečnost v chovech prasat.
Je důležitější než kdy jindy, aby každý chovatel prasat chránil svůj vlastní chov co nejlépe! Minimálním požadavkem je soulad s požadavky Hygienické vyhlášky pro chov prasat. Každý chovatel prasat by se měl také zamyslet nad tím, jaká další ochranná opatření může zavést. Pomocí ASF Risk Light, vyvinutého Univerzitou ve Vechtě ve spolupráci s FLI, můžete například kontrolovat a optimalizovat biologickou bezpečnost své vlastní společnosti.
