Evropská komise minulou středu vyzvala členské státy EU, aby snížily svou spotřebu plynu o 15 % od 1. srpna 2022 do 31. března 2023. EK také chce mít možnost vyhlásit „stav pohotovosti“ EU ohledně bezpečnosti dodávek a , v tomto případě ukládající povinné snížení spotřeby plynu ve všech členských státech.

Tyto návrhy však rychle narazily na odpor některých členských států, včetně Španělska, Portugalska a Řecka. „Jsme zásadně proti,“ řekl Expresso Joao Galamba, státní tajemník pro životní prostředí a energetiku.

V úterý se má toto téma projednávat v Bruselu na mimořádném zasedání evropských ministrů energetiky.

Podle zdrojů PAP hledá české předsednictví v Radě EU v této otázce kompromis. Navrhuje, aby o nastolení krizového stavu nerozhodovala Evropská komise, ale Rada, tedy členské státy, kvalifikovanou většinou. Tato otázka by byla vznesena v Radě z iniciativy Evropské komise nebo pěti členských států.

České předsednictví také navrhuje, aby existoval systém výjimek z nutnosti omezit plyn. To by znamenalo, že některé země EU by mohly v krizové situaci snížit spotřebu plynu pod 15 %, jak navrhuje Evropská komise.

Mluvčí vlády Piotr Müller ve čtvrtek v komentáři k návrhu EK ohledně plynu řekl, že nejdůležitější v krizové situaci je zajistit polskou plynovou bezpečnost. „Pokud bude tato bezpečnost plně zajištěna, pak samozřejmě můžeme hovořit o určitých smlouvách, určitých dohodách s jinými evropskými zeměmi na rovnocenném základě,“ dodal.

Evropská komise říká, že EU čelí riziku dalšího omezení dodávek plynu z Ruska kvůli tomu, že Kreml využívá vývoz plynu jako zbraň proti sankcím zavedeným Západem po ruské invazi z Ukrajiny. Téměř polovina zemí EU již byla postižena omezenými dodávkami této suroviny.