Jeho cílem je usnadnit členským státům zavedení omezení vstupu na Rusy a zvýšit náklady a pracovní zátěž pro žadatele. Například poplatek za vízum již nebude stanoven na 35 eur a přestane platit standardní doba zpracování deset kalendářních dnů po obdržení žádosti. Borrell uvedl, že pozastavení vízové dohody by výrazně snížilo počet nově vydaných víz.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že v budoucnu může Rusům trvat měsíce, než se přihlásí. Zároveň podle nich bude stále možné umožnit vstup do země například studentům a novinářům. Cílem je také zabránit tomu, aby se lidé z frustrace ze západních sankcí obrátili spíše proti EU než proti vlastnímu prezidentovi.
Proti úplnému zákazu víz pro Rusy se vyslovil i ministr zahraničí Alexander Schallenberg (ÖVP). „Nemůžeme zrušit celou zemi. To by nebylo moudré,“ řekl Schallenberg ve středu v ranních novinách Ö1. Sankce by měly směřovat proti systému šéfa Kremlu Vladimira Putina, nikoli proti ruskému lidu.
Dohoda o zjednodušení vízového režimu, která vstoupila v platnost v roce 2007, byla zatím pozastavena pouze pro podnikatele, státní zaměstnance a diplomaty. Toto rozhodnutí bylo přijato 25. února, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Dohodu o zjednodušení vízového režimu podepsal v červnu 2006 za rakouského předsednictví v Radě na 17. summitu EU-Rusko v Soči ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, poté vicekancléř Hubert Gorbach (BZÖ) a poté evropská komisařka pro zahraniční věci Benita Ferrero – Waldner.
Na okraj pražských konzultací Německo a Francie rovněž navrhly přeorientování ruské politiky Evropské unie. „Tvrdá pravda je, že (prezidenta Vladimira) Putinova Ruska zůstane hrozbou míru a bezpečnosti v dohledné budoucnosti,“ napsal na Twitteru německý ministr zahraničí Baerbock. „Proto vedu kampaň s Francií za nové sladění politiky EU-Rusko.“
Konkrétně Baerbock zmínil čtyři body: Za prvé, v reakci na ruskou útočnou válku by nemělo dojít k žádnému uvolnění, „ani v podpoře Ukrajiny, ani v sankcích“. Není „samotným cílem, ale vyjádřením skutečnosti, že brutalita a porušování pravidel má své následky“. Zadruhé je třeba posílit schopnost Evropy bránit se. „Putin jde o náš sociální smír,“ varoval Baerbock. Bylo by zapotřebí nových technologií a nového vybavení. Společnost se ale také musí „stát odolnější na všech úrovních“.
Za třetí, EU musí posílit svá partnerství ve světě, zejména v zemích jihu. „Putinova propaganda je zaměřena na ně – chce zde rozšířit svůj vliv,“ řekl Baerbock. „Nasloucháme jim, nabízíme spolehlivá partnerství a spravedlivé investice.“ Za čtvrté, Evropa se nesmí odvrátit od ruské občanské společnosti, která nesmí zůstat „pod kontrolou Putina“. „Odvaha se často vyskytuje v malém měřítku: u kuchyňského stolu, v práci, v autobuse,“ zdůraznil Baerbock. „Podporujeme ty, kteří jsou proti režimu.“
Nic z toho nezmění Putinův pohled na svět. „Ale v případě největšího porušení mezinárodních pravidel musí EU ukázat své barvy,“ požadoval Baerbock. „Evropa je obr, když stojíme pohromadě.“
„Zlý zombie evangelista. Bacon maven. Alkoholový fanatik. Toužebný myslitel. Podnikatel.“