– Máme za sebou měsíce obtížných a hrbolatých jednání, která však skončila úspěchem, zdůraznil premiér Mateusz Morawiecki. Vyjádřil také naději, že Češi dnes nebo zítra stáhnou žalobu na SDEU ohledně Turowa. – Doufám, že se to stane dnes – dodal šéf polské vlády.

Petr Fiala řekl, že podmínkou stažení reklamace je převod finančních prostředků. Výše kompenzace dohodnutá mezi vládami za těžbu Turow je 45 milionů eur. – Jakmile budou prostředky převedeny, Česká republika svou stížnost stáhne. Vše se odehraje za pár hodin – oznámil.

Polsko se také zavázalo, že dokončí stavbu bariéry, která zabrání proudění podzemních vod z Česka do Polska. Bylo také dohodnuto vybudování hliněného náspu, který bude chránit obyvatele oblasti před znečištěním ovzduší, hlukem a prachem.

Generální advokát SDEU dříve ve čtvrtek rozhodl, že prodloužením platnosti povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów na šest let bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí Polsko porušilo právo Evropské unie. Stanovisko mediátora je pouze úvodem ke konečnému rozhodnutí. SDEU s tím může souhlasit, ale může také vynést zcela jiný rozsudek. Obecně však sdílí názor generálního advokáta.

Na tom nic nemění ani stanovisko generálního advokáta SDEU, ani polsko-česká dohoda. Polsko stále musí od 20. září 2021 platit penále za neprovedení předběžného opatření. Vláda ve Varšavě to nedělá, protože – jak podotýká – uzavření dolu Turów by mohlo ohrozit energetickou bezpečnost naší země.

Počítadlo pokut neustále bije a zastavit ho lze jedině stažením české stížnosti k SDEU. Připomeňme, že SDEU nás odsoudil k zaplacení 500 000 PLN. eur za den. V současné době je na přepážce více než 300 milionů PLN. Dále jsou stanoveny sankce za fungování kárné komory. Celkem už máme zaplatit více než 725 milionů PLN.

Jako prof. Artur Nowak-Far, specialista na evropské právo a bývalý zástupce ředitele ministerstva zahraničních věcí, Sankce uvalené na Polsko jsou nezávislé na dohodě s Českou republikou a případném rozsudku SDEU. – Vyplývají z neschopnosti Varšavy provést prozatímní opatření stanovená Tribunálem, která vláda neprovádí. Dokud Česká republika případ nestáhne, jsou tyto sankce vypočtené a platné – zdůrazňuje.

Dodává, že v zásadě nelze zpochybnit, že Polsko tím, že neuplatnilo předběžné opatření, porušilo zákon. – A za to nám TUSE udělila finanční pokutu, nikoli za porušení zákona ve věci Turów, protože tento problém je ještě potřeba vyřešit – vysvětluje.

– I kdyby Češi nyní žalobu stáhli, Evropská komise bude moci zasílat žádosti o platbu za neprovedení předběžných opatření, a tudíž je odečítat z prostředků. Všechny tyto nedoplatky jsou splatné a nevyhneme se tomu. Pokud SDEU nerozhodne jinak. Pravda, v minulosti k takovým situacím došlo, ale na konečné rozhodnutí si musíme počkat – zdůrazňuje Artur Nowak-Far.

Evropská komise se zatím – podle neoficiálních informací – chystá odečíst první splátku. Jde o zhruba 15 milionů eur plus úroky. Peníze by mohly být vybírány již tento měsíc spolu s průběžnými platbami. Jak neoficiálně slyšíme, zatím nepadlo rozhodnutí o tom, kde odečíst nezaplacené pokuty. Jisté však je, že Komise chce snížit ty uložené na období od 20. září do 19. října.

Zde však nastává technické dilema. Ještě nikdy se nestalo, aby jediná země v EU neupravovala uvalené sankce. Polsko – jak ho chápeme my – tedy v této oblasti vede a Evropská komise čelí zcela nové situaci.

Jak může Komise provádět srážky? Řekl nám to poslanec Občanské platformy a člen rozpočtového výboru Evropského parlamentu Jan Olbrycht Z dobře informovaného zdroje z Evropské komise vím, že se tato problematika týká i nařízení v rozpočtové perspektivě 2014–2020. To znamená, že Polsko může při žádosti o spolufinancování již uskutečněné investice získat z EU pouze část prostředků dříve určených k tomuto účelu. Zbytek by byl odečten z nezaplacených pokut.

– Důležité je, že podnikatelům, kteří dané investice provádějí, naštěstí nehrozí žádné nebezpečí. Dvě části financování, evropskou a národní, zajišťuje stát a poté žádá o vrácení prostředků. Může se tedy stát, že se vezme pouze státní rozpočet, který nebude proplacen – říká nám europoslanec.

Politik poukazuje na to, že existují příklady jiných zemí, kde vláda čeká, až se unijní fondy vrátí, a pak teprve hradí závazky. – Je to velmi riskantní pro podnikatele a vládu. Pokud je mi ale známo, v Polsku je preferován první model, tedy první platba z rozpočtu a pak návrat z EU – zdůrazňuje.

Učitel. Artur Nowak-Far, který to v rozhovoru s námi vysvětluje Evropská komise nepřevádí peníze na realizaci konkrétních investic. – Je to rozdílné. Evropská komise převádí velké tranše do státního rozpočtu a jsou vydávány na základě příslušných předpisů. Domnívá se, že EU tyto peníze raději nepřevede do rozpočtu nebo sníží jednu z tranší pro Polsko.

– To je jiný model – říká europoslanec Jan Olbrycht. – Nejprve daná země odsouhlasí program s EK a obdrží zálohovou platbu, aby bylo možné zahájit konkrétní úkoly. Pak se tyto úkoly plní, částečně ze zálohy a vlastního příspěvku, a když je úkol splněn, vypořádán a ověřen, ministerstvo financí pak požaduje proplacení od Evropské komise – vysvětluje politik.

Jak hodnotí EK pracuje na vývoji jednoduchého a srozumitelného mechanismu pro vybírání splatných pokut, které však budou vázány na konkrétní peníze a konkrétní úkoly.

Má to mít reálný rozměr. Prostředky jsou tak poskytnuty, použity a po splnění úkolu část prostředků vybere Evropská komise. Pokud vím, práce Evropské komise se ubírá tímto směrem. Jak to bude nakonec vypadat, nevíme, protože Polsko má v té věci v Bruselu přednost, uzavírá Jan Olbrycht.

Premiér Mateusz Morawiecki na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že otázka sankcí uvalených SDEU zmizí, až Česká republika stáhne svou stížnost k SDEU. – S ohledem na již uložené sankce, které považujeme za nepřiměřené a nespravedlivé, zvažujeme různá opatření a nápravu, řekl premiér.