mluví o Turówě: Varšava jde do útoku | Německo – současná německá politika. DW novinky v polštině | DW

Ve sporu o škody způsobené hnědouhelným dolem Turów na české straně hranice polská strana nejprve dlouhé roky ignorovala české stížnosti, poté zkusila metodu fait accompli, poté své jednání při útoku na Čechy obhajovala.

Výroční schůze

Jak nedávno napsal bývalý náměstek ministra zahraničí Sergiusz Najar v Rzeczpospolita, „od roku 2016 je ze strany České republiky informována polsko-česká mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci za účasti zainteresovaných ministerstev, řízená však na nízké politické úrovni. od roku 2016 je problém. Jednalo se o snižování hladiny podzemní vody způsobené polským dolem a vysychání šachet, dále prašnost a hluk na české straně.

Informace byly zaznamenány ve Varšavě a následně přeneseny do agendy. Češi se nakonec po více než čtyřech letech podobných zkušeností rozhodli k razantnější akci. Začali stížností na Polsko v Bruselu.

V prosinci 2020 Evropská komise některá jejich tvrzení potvrdila. Tato skutečnost však neudělala na polskou vládu žádný dojem. Nakonec se Češi rozhodli podat v Lucemburku stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie (SDEU).

Myslím, že tomu nikdo nevěřil

Předtím se však rozhodli vyslat dva své ministry do Varšavy „na poslední návštěvu“. Nakonec 12. února loňského roku přiletěl jen jeden, tehdejší šéf diplomacie Tomász Petrzíczek. Richard Brabec, tehdejší šéf ministerstva životního prostředí, musel zůstat v Praze. Polský ministr pro klima a životní prostředí Michał Kurtyka si na takové setkání nenašel čas.

„Polská strana nabídla jednání pouze na úrovni náměstků“ – vysvětlil tehdy českým novinářům náměstek ministra Vladislav Smrż, vždy tak šťastný, že může ve Varšavě prezentovat nároky Libereckého kraje, hraničícího s Polskem. pokles hladiny podzemní vody, ale také prašnost a hluk. Slova náměstka citoval například deník Hospodárzské noviny.

Ale ani tehdy ve Varšavě nikdo nevěřil, že by se SDEU dokázal s Čechy dohodnout.

Lignitový důl Turów

Respekt, empatie a porozumění

To je důvod, proč rozhodnutí vynesené o tři měsíce později, 21. května 2020 soudkyní Rosario Silva de Lapuerta, padlo na polskou vládu jako úder hromu. O čtyři dny později v Bruselu ale premiér Mateusz Morawiecki informoval média o schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem: „zdá se, že jsme již velmi blízko k dohodě“.

Pokud si opravdu myslel, že Babiš přijme jeho taktiku hotové věci a podpoří ho, hrubě se mýlil. „Nebudeme se odvolávat na žádnou stížnost…Nic takového se nestane, to vylučuji,“ reagoval na slova polského premiéra a hodil míč na polskou stranu s výzvou, aby navrhl řešení. .

Polští a čeští aktivisté Polsko-česko-slovenské Solidarity představili 14. června společné prohlášení, ve kterém napsali: „Základem pro současnost i budoucnost je spolupráce a soužití mezi sousedy, společné, založené na vzájemném respektu, empatii a porozumění, řešení stávajícího problému.“

Mezi 31 podpisy pod dopisem lze nalézt jména Mirosława Jasińského – vůdce a spoluzakladatele SPCzS nebo Anny Morawiecké – protikomunistické aktivistky, šéfredaktorky Evropské informační agentury Is WAI.

17 letních mrknutí

O tři dny později, 17. června, se ministři Kurtyka a Brabec konečně sešli. Šéfa polského ministerstva pro klima a životní prostředí doplnili ministr státního majetku Jacek Sasin a ministr pro záležitosti Evropské unie Konrad Szymański a celá skupina odborníků. Zdálo se, že obtěžování skončilo a začala seriózní jednání, která rychle vedla k dohodě.

Jednání trvala celé léto. Když předposlední zářijový den začalo jejich 17. kolo, všichni si mysleli, že dohoda je na dosah. Tím spíše, že volby do českého parlamentu byly naplánovány na konec příštího týdne.

K dohodě ale nedošlo. Na poslední chvíli došlo ke změně doby trvání smlouvy. Polsko chtělo mít možnost to ukončit po dvou letech. Češi však naznačili, že výroba v Turówě bude pokračovat ještě dalších 22 let.

Rozhovory byly pozastaveny až do nové vlády.

Spor o důl Turów

Jablko sváru mezi Polskem a Českou republikou: důl Turów

Naděje na dohodu

Když se ukázalo, že volby vyhrála koalice dvou koalic s celkem pěti převážně pravicovými stranami (kromě České pirátské strany, tedy Pirátů), a že premiérem bude Petr Fiala, lídr hl. Občanská demokratická strana (ODS), která je v Evropském parlamentu členem stejných frakcí v PiS, ve Varšavě panovalo přesvědčení, že nyní bude možné se dohodnout. Zejména proto, že 20. prosince, tři dny po složení kabinetu Fialiho, převzal prezident Miloš Zeman pověřovací listiny nového polského velvyslance Mirosława Jasińského. Po roce a půl mělo Polsko svého zástupce v Praze.

Vše se zkomplikovalo po rozhovoru Jasińského pro Deutsche Welle, ve kterém mimo jiné řekl, že „důvodem sporu byla ovšem arogance některých lidí (…) Především ze strany vedení dolu „. Jeho slova se setkala s téměř okamžitým odporem zástupců PiS. Ve stejný den, kdy byl rozhovor zveřejněn na webových stránkách DW, zahájil premiér Mateusz Morawiecki proces impeachmentu velvyslance. Mirosława Jasińského mezitím podpořili čeští přátelé Polsko-česko-slovenské Solidarity, kteří jeho slova interpretovali jako krok k dohodě mezi oběma zeměmi.

Bič na Čechy

V Polsku se mezitím začalo hledat způsob, jak přesvědčit Čechy, aby se podřídili. Dziennik Gazeta Prawna 13. ledna oznámil, že „Polsko hodlá jednat dvěma způsoby – vést jednání, ale chce také žalovat Čechy u mezinárodního arbitrážního soudu“. Základem by byla Energetická charta z roku 1994, zejména její článek 10 zakazující diskriminaci investic.

„Faktem je, že Češi se k polské investici chovají jinak než ke své,“ vysvětlili autoři článku svému anonymnímu partnerovi.

Tím byla zahájena dělostřelecká palba na české pozice. V předvečer dalšího kola jednání, které se na žádost nové české ministryně životního prostředí Anny Hubaczkové uskuteční ve Varšavě, oznámila polská verze internetové služby „Business Insider“, že dosáhla dokumentu podle na které by Polsko Čechům vyčítalo nedostatek ekologických konzultací v souvislosti s prodloužením povolení pro poslední český uhelný důl ČsSM ve Stonavě na Zaolziu.

Informaci okamžitě předala Wanda Buk, viceprezidentka Polska Grupa Energetyczna (PGE), která vlastní důl Turów i uhelnou elektrárnu Turów, a přidala svůj vlastní komentář: sousedské vztahy pro politickou tromtadrokracii během volebního období. . Prezident počítá s tím, že vláda premiéra Petra Fialy napraví to, co jeho předchůdci pokazili.

„Polsko našlo na Čechy bič v tom, co by se mohlo ukázat jako průlom v dlouhém boji o udržení těžby hnědého uhlí v dole Turów,“ napsal Business Insider.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>

Anatolio Necci

"Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast."