Jak v úterý rozhodl Soudní dvůr, země EU v schengenském prostoru může takové kontroly zavést maximálně na šest měsíců v případě vážného ohrožení svého veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti. Poté je vyžadován důkaz o nové vážné hrozbě. Zdá se, že Rakousko to od roku 2017 neprokázalo.

V schengenském prostoru, do kterého patří 26 evropských zemí, totiž na hranicích neprobíhá žádná kontrola totožnosti. Po uprchlické krizi v roce 2015 však několik zemí jako Rakousko, Německo, Dánsko a Švédsko tyto kontroly částečně znovu zavedlo. Některé státy včetně Rakouska dosud opatření prodlužovaly každých šest měsíců – podle SDEU je to možné maximálně na dva roky, přičemž je nutné i odpovídající doporučení Rady. Po uplynutí této doby by dotyčný členský stát mohl okamžitě znovu zavést hraniční kontroly na dalších šest měsíců, pokud se objeví důkazy o nové vážné hrozbě, uvedli soudci.

Zemský správní soud ve Štýrsku nyní vyjádřil pochybnosti o slučitelnosti hraničních kontrol s právem Unie, zejména se Schengenským hraničním kodexem a právem na volný pohyb občanů EU. Jde o občana EU, který odmítl předložit doklad na slovinsko-rakouské hranici při vstupu do Rakouska v srpnu a listopadu 2019. Výsledkem byla pokuta ve výši 36 eur.

V tomto případě podle rozsudku ESD Rakousko od listopadu 2017 „neprokázalo, že existuje nová hrozba“. To znamená, že osoba nemůže být nucena předložit cestovní doklad při příjezdu z jiného členského státu . Nakonec to však musí prozkoumat zemský správní soud ve Štýrsku.

„Co se týče nelegální imigrace, Rakousko je druhou nejpostiženější zemí v Evropě na obyvatele,“ zdůraznil v první reakci ministr vnitra Karner při setkání s českým ministrem vnitra Vítem Rakušanem v Praze. Také v prvních měsících letošního roku přicestovalo do Rakouska mnoho lidí nelegálně. Možností ochrany hranic jsou kromě hraničních kontrol i smíšené hlídky nebo zahalené hony. Rada ministrů vnitra se shodla, že pro fungování Schengenu jsou nezbytné kontroly na vnitřních hranicích. „Pokud bude nutné chránit obyvatelstvo a hranice, budeme v tom pokračovat i v budoucnu,“ řekl Karner.

Evropská komise uvedla, že nejprve musí verdikt analyzovat. V minulosti vedl bruselský úřad dialogy se státy EU na politické a technické úrovni, uvedla v úterý mluvčí s odkazem na návrh reformy schengenského prostoru představený v prosinci. Evropská komise opakovaně žádala dotčené země o postupné zrušení hraničních kontrol.

FPÖ označila rozsudek ESD za „čistou katastrofu“. „Dokud nebude EU schopna dostatečně důsledně zabezpečit vnější hranice, aby již nedocházelo k nelegálnímu překračování hranic, musí být národní hranice kontrolovány – a mnohem přísněji, než co se děje. děje nyní,“ požadoval bezpečnostní mluvčí FPÖ Hannes Amesbauer. Policisté a vojáci by odvedli skvělou práci při operacích na hranicích „ale bohužel je zneužívají hlavně politici jako uvítací výbor pro nelegální migranty z celého světa. Potřebujeme tedy konečně kompletní změnu paradigmatu evropské azylové a migrační politiky, která bídně selhal.