– Jsme schopni vyrovnat se s úbytkem ruských uhlovodíků – ropy, plynu a uhlí. Nebude to jednoduché, ale jsme na to připraveni lépe než třeba Němci. Ke snížení by mělo dojít co nejdříve – argumentoval Michał Kurtyka, prezident COP24, bývalý ministr pro klima a životní prostředí. Zdůraznil nutnost investic do obnovitelné a distribuované energie, do moderních technologií a do malých jaderných reaktorů.
Takové projekty však vyžadují čas a rozhodnutí musí být učiněna okamžitě. Podle Kurtyky je potřeba se zaměřit na přechodná řešení, včetně zachování konvenčních 200 MW uhelných bloků po nějakou dobu, aby se vyrovnaly nestabilní solární a větrné elektrárny.
– Impuls, který bude odchod ruských uhlovodíků, urychlí, nikoli zpomalí, transformaci energie – řekl.
Wojciech Dąbrowski, prezident PGE, upozornil, že v situaci, kdy jsou v popředí otázky energetické bezpečnosti, se Polsko musí spoléhat na lokálně nejdostupnější surovinu, a to černé uhlí a lignit. – Válka ukázala, že potřebujeme stabilitu a tu nám zajistí nejdostupnější palivo. Polsko by se podle něj mělo spoléhat na zdroje uhlí.
Zároveň připustil, že „renesance“ uhlí bude dočasná. Jedná se o překlenovací řešení, které zajistí bezpečnost dodávek energie až do výstavby rozsáhlé jaderné elektrárny.
Paweł Mzyk z Institutu ochrany životního prostředí souhlasí. – Řešením by mohl být krátkodobý návrat k uhlí. Nejstarší uhelné bloky o výkonu 200 MW by mohly fungovat do roku 2035. Mohlo by se uvažovat o rozšíření kapacitního trhu pro uhelné bloky – řekl.
Zároveň vydal výhradu, že to nebude znamenat, že investice nebude přerušena. Je to jen o využití infrastruktury, kterou máme k přechodu bez plynu. – Neodstraňujeme transformaci. Doufám, že tato krize nebude důvodem k recesi, ale impulsem k modernizaci, k technologickému skoku – řekl.
BUSINESS INTERIA na Facebooku a budete informováni o nejnovějších událostech
Člen představenstva Orlen Armen Artwich také zdůraznil, že od transformace není cesty zpět a že současné události na východě mohou tento proces jen urychlit. – Energetická bezpečnost není o nahrazení jednoho řešení jiným. Klíčem je vybudovat vhodný energetický mix, abyste se nestali závislí na jednom dominantním zdroji energie – řekl.
Orlen ve své strategii sází na různá řešení – fotovoltaické farmy, větrné turbíny na pevnině i na moři, biopaliva, ale také malé jaderné reaktory, tedy SMR. Artwich informoval, že společnost vkládala velké naděje mimo jiné také do vodíku. – Přijali jsme vodíkovou strategii, před několika měsíci jsme otevřeli uzel na čištění vodíku pro automobilovou kvalitu v Trzebinii, zprovoznili jsme laboratoř, plánujeme v následujících měsících spustit vodíkové čerpací stanice v Polsku, v České republice a na Slovensku – informoval. PKN v nejbližších týdnech otevře v Krakově vodíkovou stanici, která bude sloužit především vozu tamní MHD.
Paweł Szczeszek, předseda Tauronu, uvedl, že válka, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, již přinutila společnost urychlit některé akce. Společnost brzy oznámí novou strategii. – Naše vize je založena na největší distribuční síti v zemi. To bude hlavní nástroj, kolem kterého vybudujeme energii budoucnosti založenou na obnovitelných energiích – řekl prezident Tauronu. Dodal, že je potřeba využít přebytečnou energii, kterou OZE vyprodukují. – Potřebujeme zásobníky energie, postavíme je, jak menší kapacitní, tak velké přečerpávací elektrárny, které také plní tuto funkci – řekl.
Kromě toho chce Tauron, stejně jako KGHM, vyvíjet SMR. Společnosti podepsaly smlouvu o spolupráci spočívající ve výměně technických informací nebo společných aktivitách souvisejících s vytvořením příznivého právního prostředí pro investice do malých jaderných reaktorů v Polsku. Zástupci obou subjektů vysvětlují, že takové jednotky neprodukují emise a zbavují firmy problémů spojených s nákupem drahých emisních povolenek CO2. Stávají se také nezávislými na vnějších energetických vstupech, což je zvláště důležité v turbulentní době, kterou právě zažíváme.
V rámci diskuse byly diskutovány i otázky související s HTA. Podle účastníků diskuse je nutné posílit dozor nad trhem, aby nedocházelo ke spekulacím a růstu cen. Bylo zdůrazněno, že je nutné omezit činnost finančních institucí, které nakupují emisní povolenky v naději na budoucí zisky. Drží je, dokud cena neporoste.
– Je třeba odpovědět na otázku, zda tento systém má za cíl poskytovat zisk finančním institucím, často sídlícím mimo EU, nebo skutečně podporovat transformaci. Dnes je na trhu mnoho kvót, ale finanční instituce s nimi zacházejí jako s bezpečnou investicí, která zaručuje zisky – řekl Jakub Groszkowski, výkonný ředitel Central Europe Energy Partners.
Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku přijal ve středu 20. dubna novelu, jejímž cílem je vyjmout finanční instituce z ETS. Tuto informaci na Twitteru uvedl její člen, europoslanec PO Jerzy Buzek. – Výbor ITRE dnes hlasoval o mém pozměňovacím návrhu, který má vyloučit finanční instituce z ETS. Jde o to, abychom se vyhnuli spekulativnímu zdražování emisních kvót CO2, které má nakonec vždy dopad na peněženky občanů, napsal bývalý premiér.
Monika Borkovská

„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“
