Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg uvedl, že argumenty ruského prezidenta Vladimira Putina pro válku na Ukrajině jsou podobné argumentům nacionálně socialistického diktátora Adolfa Hitlera ohledně „anexie“ Rakouské Německé říše v roce 1938.

Vysvětlil to v rozhovoru pro APA. Navíc vývoj podobný tomu ve 30. letech nebyl ani tentokrát překvapením, uvedl Schwarzenberg. Stejně jako Hitlera ani Putina „nebrali vážně“.

„důvod je stejný“

„To by si měli pamatovat především Rakušané,“ řekl dědic jednoho z nejslavnějších šlechtických rodů bývalé rakousko-uherské monarchie, který má švýcarský a český pas: „Argument je stejný jako argument ‚nášho vůdce ‚ vůči Rakousku: ‚Není to nezávislý národ, je to součást našeho národa, nemají právo dělat nezávislou politiku.’“

„Podívejte se znovu pozorně na projev,“ doporučil čtyřiaosmdesátiletý muž v telefonátu APA každému, kdo má zájem o podrobný rozbor Putinovy ​​rétoriky, „pak se podívejte na citáty z 30. let. Budete se divit, jak jsou paralelní jsou.“ Další paralelou je, že mezinárodní politika byla opět překvapena vývojem, kdy měla být v posledních letech opatrnější, naznačil Schwarzenberg. „Stejně jako někteří politici v té době četli Hitlerův ‚Mein Kampf‘, ale nevěřili, že to někdo myslí vážně, nevěřili ani Putinovi.“

Schwarzenberg připomněl Putinovo vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007. Pár týdnů předtím se ujal funkce ministra zahraničí České republiky. Putin tehdy vyvolal rozruch agresivním pokáráním americké politice a expanzi NATO na východ. Schwarzenberg v rozhovoru pro APA připomněl, že byl okamžitě u řečnického pultu a okamžitě „poskytl všechny argumenty“, právě proto by země střední a východní Evropy měly vstoupit do NATO. V reakci na jeho projev zazněla také spousta kritiky ze západní strany: „Němci byli kvůli tomu naštvaní, rozhořčení a uráželi mě.“

Válka na Ukrajině se vyvíjela „překvapivě“.

Válka na Ukrajině se vyvíjela „překvapivě“, řekl Schwarzenberg. „Ukrajina vzdoruje mnohem hrdinněji, než jsme si všichni mysleli. Mysleli jsme si, že Ukrajina bude brzy napadena. Ale není tomu tak.“ Další vývoj je stále otevřený, bývalý ministr zahraničí řekl: „Nevím, nejsem prorok. Jsem velmi nadšený. Ale vzhledem k ekonomickým sankcím si myslím, že Rusko nemůže jít do války za velmi dlouho.Pokud Ukrajina vydrží další dva měsíce, mohla by se z toho dostat.

Schwarzenberg ale rozhodně nepočítá s tím, že by se vojenský konflikt přenesl i do sousedních zemí, jako jsou pobaltské státy nebo Polsko, které patří do NATO. Severoatlantická obranná aliance „není v ohrožení“, vyplývá z analýzy vzhledem k vývoji války na Ukrajině. „Protože i tato nečlenská země NATO je pro Rusy těžkou zkušeností.“

K otázce síly podpory Putinova počínání u ruského obyvatelstva si Schwarzenberg netroufl exaktně zhodnotit. Informace by mu prostě chyběly. „Nemám tušení. Nejsem součástí kremelského týmu.“

Rozdíly by však mohly být i uvnitř ruského vedení, spekuloval Schwarzenberg. Všiml si například, jak dojatý byl Putin během svého projevu ospravedlňujícího útok na Ukrajinu. „Muž, který jinak působí klidným a přemýšlivým dojmem.“ Zároveň si všiml, že „náčelník tajné služby“ vypadal „velmi nešťastně“. „Jako by už s jistotou věděl, že věci nepůjdou tak, jak si Putin představoval.“

Schwarzenberg, narozený v roce 1937 v Praze, působil jako ministr zahraničí České republiky v letech 2007 až 2009 a 2010 až 2013. V posledních letech opakovaně varoval, že ruský prezident Putin využívá ruské vojáky bez státních znaků k anexi Krymského poloostrova, která byl schválen v referendu v roce 2014 (2014), které Ukrajina a EU označily za nezákonné, a převzetí moci. v ruských separatistických oblastech Doněck a Luhansk na východní Ukrajině.

„Putin není ani blázen, ani blázen. Nevstupuje do tak velkého konfliktu, který tak negativně ovlivňuje ruskou ekonomiku a izoluje Rusko kvůli zastaralému průmyslu v Doněcku nebo pár ukrajinských vesnicích (…) To je asi tak všechno zotročit celou zemi,“ řekl Schwarzenberg například v dubnu 2015 v českém parlamentu.

(Konverzaci vedl Edgar Schütz/APA)