Pokračování materiálu pod videem
Na jeden den přistávají a startují letadla bohatých na místním letišti v Pardubicích. Od rána se na pardubickém závodišti před sázkovými body stály dlouhé fronty. Na tribunách bylo 25 000 diváků. Pouhých 50 km od hranic s Polskem se koná akce, která přináší radost celé České republice – a nejen lidem, kteří se o sport denně zajímají. Pořad Veľká pardubická v době svého vrcholu sledovaly na veřejnoprávní televizi ČT téměř 2 miliony diváků. Česká republika má 10,5 milionu obyvatel, což znamená, že každý pátý obyvatel se zúčastnil nejvýznamnějšího závodu roku.
Tady sází skoro každý. V České republice nabízejí sázení na dostihy Velké Pardubice tři sázkové společnosti: Tipsport, Fortuna a Chance. Pouze první má však výhradní práva a spravuje své sázkové body na pardubickém okruhu. Sázkařské šílenství se odráží v přesných číslech. V loňském roce se na jediný dostih – Wielka Pardubice – vsadilo celkem 30 milionů korun (kolem 5,5 milionu PLN). Největší štěstí měl ten, kdo vsadil 25 000 korun na výhru koně jménem Spex. Díky svému dobrému odhadu zbohatl o 200 000 PLN. korun, tedy přibližně 37 tisíc zlotých.
Historie Wielky Pardubice sahá až do roku 1874. Spolu s Liverpool Grand National je považován za jeden z nejtěžších závodů světa a bohužel také nejkrvavější. Celkový počet smrtelných nehod koní – pouze na Pardubické ulici – se podle různých zdrojů odhaduje na 70.
Překážka, kterou překonal jen málokdo
O míře obtížnosti Wielky Pardubice svědčí fakt, že z 18 letos startujících koní pouze 8 dokončilo. Mnoha z nich se nepodařilo překonat již zmíněný Wielki Taxis – 5 metrů dlouhý příkop umístěný za ním. 150 centimetrů živého plotu. Ochránci zvířat a Česká Strana zelených dlouhodobě tlačili na organizátory Velké Pardubice, aby překážku znovu postavili. K nápravě došlo v roce 2021, ale počet nehod výrazně neklesl.
Síla Wielky Pardubice spočívá v tom, že akci pořádají lidé, kteří jsou s koňmi spjati celý život. – Mám z této trati skvělý cit, navštívil jsem ji s tátou, když jsem byl malý kluk. Pardubice jsem vždy vnímal jako místo, kde se setkávají chovatelé koní, jejich majitelé, trenéři a žokejové s početným a obětavým publikem – vzpomíná Jaroslav Müller, ředitel Wielka Pardubice.
Jedním z hlavních partnerů závodu je česká společnost Slavia Pojištovna působící od roku 1868, která nabízí pojištění jednotlivcům i firmám a od roku 2019 je také hlavním sponzorem Velké Pardubice. Akci podporují také developer specializující se na bytovou výstavbu BICZ Holding, Lesy Česke a sázková kancelář Tipsport, která podle Forbesu vlastní 70 procent. akcií na českém trhu.
Běh je koníček
Největšími hvězdami akce nejsou žokejové (k tomu se dostaneme za chvíli), ale koně. Letos nejlépe dopadlo Sacamiro. Kurz sázkových kanceláří na jeho vítězství se pohyboval mezi 4,00 a 4,25 a byl nejnižší z celého pole. Nedá se však říci, že by byl jasným favoritem.
Trenérkou Sacamira je Eva Petřikova, která s manželem Radimem provozuje malou množírnu v Beňově, která má necelých 700 obyvatel. – Manžel vstává ve čtyři ráno, aby se postaral o koně, pak jde pracovat do slévárny. Odpoledne se scházíme ve stáji a vracíme se pozdě večer. A to se děje každý den, říká Petřikova, učitelka zemědělské školy v sousedním Přerově.
Celkový prizepool Wielky Pardubice činí 5 milionů korun (cca 925 000 PLN), z čehož 2 miliony (cca 370 000 PLN) připadne vítězi. Petřikovi zdůrazňují, že si závoděním moc nevydělali. Studie Asociace majitelů dostihových koní ukazuje, že roční údržba dostihového koně stojí kolem 22 500 PLN. knih ročně (přibližně 118 000 PLN). Nutno podotknout, že ve Veľké Pardubické může závodit minimálně 6 let a že Sacamiro, dnes 10letý, je v péči manželů Petřikových již od 3 let.
Sacamiro sedlal žokej Jan Faltejsek (40), pro kterého to bylo šesté vítězství. Čech stíhá svého krajana, legendárního Josefa Vaňu, rekordmana osmi vítězství. Fyzickou zdatnost sedmdesátníka lze závidět. Ve Wielce Pardubice závodil do roku 2014, kdy mu bylo 61 let.
Kloboukový festival a polský kněz
Velká pardubická je nejen festivalem koní, ale i klobouků. Kdo ve svém šatníku nenašel vhodný model, mohl si na místě zakoupit pokrývky hlavy v různých tvarech a barvách. Místní prodejci nabízejí mimo jiné: víno a med vyráběné na místě. Nádhera se tu mísí s folklórem a ceny vstupenek se velmi liší – od 200 do 4 500 korun (37-830 PLN).
Měli jsme také polský přízvuk. Tradičnímu žehnání koní a žokejů předsedal Otec Beskyd. Zbigniew Czendlik. Je nejoblíbenějším knězem v České republice, kde mu říkají jednoduše Zibi. Provozuje vlastní televizní a rozhlasové programy a soukromě je vášnivým fanouškem a přítelem fotbalisty Antonína Panenky a Tomáše Paclika, majitele Viktorie Pilzno.
V Polsku máme také „Skvělé“
Jaký je u nás svět dostihů? Abych parafrázoval Mikołaje Rej: Poláci se nestarají o to, aby měli své vlastní tratě – ve Varšavě (Służewiec), Sopotech (Sopotský hipodrom) a ve Vratislavi (Partynice).
Nejdůležitějším závodem je Velký varšavský závod, závod s více než stoletou historií. Založil ji v roce 1895 tehdejší prezident Dostihové společnosti Polského království hrabě August Potocki.
Jednou z nejvýznamnějších společností podporujících koňské dostihy v Polsku je Totalizator Sportowy. Od roku 2008 má v rámci dohody s Polským jezdeckým klubem pronajatou dráhu Służewiec. – S tímto místem jsme spojeni již 15 let. Každý rok pořádáme kolem 50 závodů, včetně závodních dnů s velkou tradicí, jako je Derby Gala nebo Grand Gala ve Varšavě, vysvětluje Aida Bella, ředitelka oddělení korporátní komunikace Totalizator Sportowy.
Letošní prize pool pro Velkou cenu Varšavy dosáhl rekordních 478 250 PLN. Většinu této částky věnoval Totalizator Sportowy. – Majitelé koní a trenéři sem dychtivě přijíždějí a účastní se našich závodů. Propagací trati Służewiec v Evropě můžeme ukázat, že v Polsku umíme pořádat akce na vysoké sportovní a organizační úrovni – řekl Olgierd Cieślik, prezident Totalizator Sportowy.
Zajímavou historii má i okruh Partynice ve Vratislavi, otevřený v roce 1907. Dodnes se dochovaly honosné historické dřevěné stánky z té doby. Podle legendy předávané z generace na generaci ve Vratislavi se některé disciplíny olympijských her v Berlíně (1936), včetně: jízdy na koni, měly konat ve Vratislavi, která tehdy patřila Třetí říši. Tento nápad však rychle selhal, protože tehdejší MOV nepovolil rozptýlení soutěží na několik set kilometrů v různých městech. A přestože lze Velkou pardubickou hodnotit dvěma extrémními způsoby, myslím si, že každý sportovní fanoušek by se tam měl alespoň jednou v životě osobně vydat a stát se svědkem této mimořádné oslavy dostihů v České republice.

„Food guru. Typický alkoholový evangelista. Hudební expert. Wannabe internetový advokát.“
