Česká republika – místo nejostřejšího konfliktu mezi odpůrci a příznivci Unie

Posted On: 2 ledna, 2024

Pouze 39 procent Čechů považuje členství své země v EU za „dobré“, což představuje nejnižší výsledek z 28 členských zemí.
Euroskepticismus Čechů je vysvětlován poklesem významu tradičních politických stran, nespokojeností s nízkými mzdami, nacionalistickým přístupem k výuce dějepisu a populistickou rétorikou představitelů země.
Euroskeptici se sešli na Václavském náměstí, kde Václav Havel před 30 lety oznámil pád komunistického režimu v Československu

Populističtí politici z pěti zemí v čele s Marine Le Penovou z Francie a Geertem Wildersem z Nizozemska se 25. dubna sešli v Praze na předvolebním shromáždění na podporu svého českého spojence Tomia Okamury a jeho strany krajně pravicová Liberty and Direct . Demokracie (SPD). ).

Na historickém Václavském náměstí Wilders obvinil EU z „desetiletí rozmazlování islámem“ a napomáhání „islámské imigraci“. – Evropa je na pokraji kulturní sebevraždy – prohlásil. – A Evropská unie nebude bránit naše národní zájmy a naši svobodu.

Zároveň se v Olomouci, 250 kilometrů východně od Prahy, snažili představitelé byznysu a vědci shromážděnému publiku vysvětlit, že EU zůstává nejlepším garantem míru a prosperity České republiky.

– Když uvážíte, jak moc nám členství v EU ekonomicky i sociálně pomohlo a zároveň jak moc si na to stěžujeme, je to prostě zarážející – řekl Radek Špicar, místopředseda Svazu průmyslu a dopravy ČR. . a jedním z organizátorů této akce.

Pro obě strany tohoto konfliktu – pro i protiunijní síly – představuje Česká republika klíčové bojiště. V žádné jiné zemi EU – s výjimkou Velké Británie – není členství v EU předmětem vážnějších konfliktů.

Doporučujeme: POLITICO v originále – události týdne očima světových karikaturistů

Rostoucí euroskepticismus

Nedávné průzkumy Eurobarometru ukázaly, že pouze 39 procent Čechů považuje členství své země v EU za „dobré“ – to je nejnižší výsledek mezi 28 členskými státy (v Polsku 70 procent (100 % respondentů zastává tento názor, srov. k průměru EU). 62).

Navíc jen 47 procent Čechů uvedlo, že by v případě referenda hlasovalo pro setrvání v EU – což je druhý nejnižší výsledek ve Společenství (po Itálii, kde by tak hlasovalo 44 procent respondentů). rozhodnutí – v Polsku 75 procent).

A přitom paradoxně 58 procent Čechů dotázaných v posledním průzkumu Eurobarometru tvrdí, že jejich země členství v EU prospělo (oproti 87 procentům Poláků s průměrem 68). A mají pravdu: musíme vycházet z toho, že Česká republika je čistým příjemcem evropských fondů. Země má také nejnižší míru nezaměstnanosti v celém Společenství, aktuálně jen 2,1 procenta.

Navzdory tomu systematicky klesá počet Čechů, kteří považují členství v EU za přínosné pro svou zemi: zmíněných 58 procent představuje oproti průzkumu Eurobarometr z roku 2018 pokles o 6 bodů.

Analytici nabízejí různá vysvětlení euroskepticismu Čechů: podle nich klesá význam tradičních politických stran s úzkými vazbami na EU; nespokojenost s tím, že mzdy jsou nižší než v sousedních zemích, jako je Německo; o nacionalistickém přístupu k výuce dějepisu; na populistickou rétoriku současných vůdců země.

Pod vedením protiimigračního premiéra Andreje Babiše a zuřivě protimuslimského prezidenta Miloše Zemana vládne české politice nepředvídatelnost a rozpolcenost. Zarputilého zastánce EU a jediného černošského poslance v českém parlamentu Dominika Feriho podle místních médií před dvěma týdny napadli dva muži při degustaci vín na jihu země.

Na pražském euroskeptickém shromáždění o minulém víkendu se před více než milionem nadšených Čechů sešlo na Václavském náměstí, kde před 30 lety Václav Havel oznámil pád komunistického režimu v Československu, kolem 500 příznivců SPD a několik desítek protidemonstrantů.

První řečníci – včetně Janice Atkinsonové z UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království) – byli z velké části přehlušeni demonstranty, kteří k narušení akce použili klaksony, sirény, bubny, zvonky a píšťalky, než je z náměstí nenásilně vyvedla policie.

Předsedkyni Francouzského národního shromáždění Marine Le Penovou vítaly desítky českých vlajek a transparentů s protiimigračními a protiislámskými vzkazy. Ve svém projevu varovala nadšené publikum, že EU zničí český národ.

– Evropská unie dnes ještě nemá možnost posílat tanky do našich hlavních měst nebo střílet do davů – prohlásila za potlesku davu. – Ale buďme upřímní: aby byl proces ničení evropských národů nezvratný, iniciovala EU zaplavení našeho kontinentu organizovanou migrací. Moje země je smutným příkladem. Pokud se neprobudíte, vaše budoucnost bude stejná: u nás už nejsou celé čtvrti pod kontrolou úřadů, de facto už nejsou součástí Francie.

Šéf SPD Tomio Okamura zase označil předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera za „alkoholika“ a vyzval k vypsání referenda o členství ČR v EU. Juncker opakovaně odmítl obvinění ze zneužívání alkoholu a vysvětlil, že někdy klopýtá, protože trpí ischiasem.

Česká SPD, založená v roce 2015, nemá v současné době žádné zástupce v Evropském parlamentu a oficiálně není členem žádné evropské politické rodiny. Již několik let však spolupracuje s Evropou národů a svobod (ENF), euroskeptickou frakcí Evropského parlamentu, do které patří mimo jiné italská krajně pravicová Liga Mattea Salviniho a National Rally of Marine The pen.

Ukazuje se ale, že pokles podpory EU se nepromítá do nárůstu podpory euroskeptických stran.

Očekává se, že SPD Tomia Okamury získá jedno z 21 českých křesel v Evropském parlamentu: podle průzkumů ho hodlá volit kolem 7 procent voličů. V českých parlamentních volbách v roce 2017 získala SPD 10,64 procenta hlasů, což jí dalo 22 křesel ve 200členné Poslanecké sněmovně.

Přestože byl tento výsledek považován za úspěch – a přestože mnozí voliči sdíleli Okamurův euroskepticismus – extremistické strany se v Česku nikdy netěšily velké podpoře, což je do značné míry dáno zkušenostmi Čechů za komunismu.

vize Czexitu

Organizátoři olomouckého setkání však vyjádřili obavy z nárůstu českého euroskepticismu a vlny dezinformací. „Naše politické elity nechtějí vychovávat lidi a poctivě informovat o EU,“ řekl Špicar. – Žádný z našich vůdců nemá ani odvahu zahájit diskusi o tomto problému.

Olomoucké setkání pořádané v Přírodovědném muzeu se uskutečnilo v rámci iniciativy, kterou v roce 2018 zahájili Špicara a Univerzita Palackého působící ve městě. Podobná setkání a debaty se konají po celé zemi, často v malých městech zřídka navštěvovaných politiky. Jejich cílem, jak uvedli organizátoři, je podpořit otevřenou debatu o členství ČR v EU.

– Ve skutečnosti děláme to, co by měli dělat politici, říká rektor univerzity Jaroslav Miller a varuje, že Česká republika se stala cvičištěm dezinformací. Dokonce i setkání euroskeptiků v Praze bylo okamžitě předmětem fake news: podle zpravodajského webu Aktuálně.cz ruská média tvrdila, že se setkání zúčastnilo 25 000 lidí. lidé.

Na olomouckém setkání se sešlo kolem 90 lidí, reprezentujících průřez obyvatel města a různorodé úhly pohledu. Jeden z řečníků David Navrátil, hlavní ekonom největší české banky České spořitelny, řekl, že odchod z EU – tzv. „Cexit“ – by měl katastrofální důsledky, protože česká ekonomika je do značné míry závislá na trzích EU, které představují 90 procenta české ekonomiky.

„Konec krize by byl pro české podniky tragédií,“ řekl Navrátil. – Byla by to taková katastrofa, že to ani nemůžeme vážně uvažovat.

Dvaašedesátiletý drobný podnikatel Libor Hrančik se však domnívá, že Češi by na tom byli lépe, kdyby jednali sami. – Když se podíváme na to, jak EU v současnosti zachází s Británií, vidím příklad arogance bruselských byrokratů, kteří se nikomu nezodpovídají, řekl. – Chci, abychom mohli sami rozhodovat o svých politických záležitostech, imigraci, ekonomice.

– Z celého srdce podporuji Evropu – odpověděl Roman Bek, 75letý důchodce. – Czexit je úplný nesmysl. Země by samozřejmě stále existovala, ale otázka byla, zda uspějeme politicky a ekonomicky.

Členství v EU jistě zůstane i v dalších letech sporným bodem české politiky a české společnosti: dnes i ti, kteří byli pro členství v EU, znovu přemýšlejí o výhodách členství ve Společenství.

U příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do EU – země vstoupila do EU spolu s Polskem a dalšími osmi zeměmi 1. května 2004 – bývalý prezident Václav Klaus v rozhovoru pro místní televizi řekl, že v 90. jako předseda vlády se chtěl stát členem, protože přes své osobní výhrady neviděl pro svou zemi žádnou alternativu.

Klaus, který byl prezidentem České republiky při vstupu do EU, řekl, že dnes je situace jiná, protože podle něj jsou klady a zápory členství v EU vyvážené.

„Řekl bych, že teď je to vyrovnané,“ řekl. – Vstupem do EU jsme hodně ztratili.

Zároveň však dodal, že následovat britský příklad by bylo velmi nemoudré.

Střih: Michał Broniatowski