Víme, kdo byl tentokrát útočníkem a jakou měl motivaci?
— Zatím nic nevíme, alespoň oficiálně. Na sociálních sítích koluje spousta spekulací. Vrahem byl podle všeho mladý muž narozený v roce 1999, ale nejde o potvrzenou informaci, byl studentem této univerzity. Útočník byl podle policie „zlikvidován“, a to je nejdůležitější. Ví se, že zemřelo 15 lidí včetně útočníka, ale počet mrtvých by mohl být vyšší, protože mezi více než 25 zraněnými jsou i lidé ve vážném stavu. Policie vylučuje teroristickou motivaci.
Dosud byli vrahy při hromadných střelbách v Česku Češi. Drama na Karlově univerzitě připomíná masakry amerických univerzit…
— Musíme počkat na oficiální informace a výsledek vyšetřování. O motivaci nebo národnosti útočníka bych nechtěl spekulovat. Mohu se podělit o některé postřehy a spekulovat o tom, jak tato dramatická událost může ovlivnit českou politiku a každodenní život. Za prvé, téměř okamžitě po střelbě, se na sociálních sítích rozproudila diskuse o chování novinářů, kteří živě informovali o událostech a zveřejňovali fotografie studentů skrývajících se na římse budovy. Zpočátku to vypadalo, že to novináři dělali, dokud byl útočník ještě uvnitř, takže kdyby si zprávy prohlížel například na svém smartphonu, mohl tyto lidi zabít. Vše nasvědčuje tomu, že hledal potenciální oběti, protože ho na balkóně zabili policisté. Média, která tyto fotografie zveřejnila, se bránila tím, že je odhalila poté, co byl vrah „neutralizován“. O toto téma se nyní také vede spor. Bez ohledu na to čelíme vážné debatě o tom, jak by se měla média v takové mimořádné situaci chovat – zda mají či nemají zveřejňovat všechny informace, které mají, pokud mohou například ohrožovat životy lidí. Tragédie na Univerzitě Karlově nás také upozornila na nutnost posílení bezpečnosti ve veřejných budovách, ministerstvech, školách a univerzitách.
Doufám, že se na toto téma v zemi otevře seriózní diskuse. Dnes odpoledne, když už se vědělo, co se stalo, ostraha budovy ministerstva, kde pracuji, velmi pečlivě zkontrolovala všechny vstupující. Otázkou je, zda by naše ochranka, muži, kteří si doplácejí na důchod v bezpečnostní firmě, dokázali zastavit agresivního a ozbrojeného útočníka? Bohužel ne.
Z České republiky se přeci ze dne na den nestane Izrael, kde se bezpečnostní kontroly provádějí doslova všude…
— Pravděpodobně ne, ale na pražském magistrátu není doslova žádná ostraha a kdokoli může volně vstupovat a pohybovat se v budově. Vedení města je na to hrdé, protože to podle nich dokazuje jejich transparentnost. V budovách ministerstva jsou bezpečnostní dveře, ale pokud by se chtěl útočník dostat do budovy, lze tyto dveře snadno obejít, například přeskokem. Myslím, že střelba bude mít vliv na zvýšení bezpečnosti, ale mnohem důležitější než budování nových bran nebo zvyšování bezpečnosti je řešit vážné společenské příčiny takových tragédií. Útočníkem mohl být člověk odmítnutý společností.
Jak na zprávu o střelbě reagovali Pražané? Byli zastrašeni?
— Mluvil jsem s přítelem, který chtěl jít ven. Zastavil ji hovor kamaráda, který jí řekl, aby nevycházela z domu, protože útočník měl zřejmě spolupracovníka a chodit ven nebyl dobrý nápad. To asi není pravda. Ministr vnitra Vit Rakuszan ujišťuje, že neexistuje žádný další útočník, ale obyvatelstvo zůstává obezřetné. Nemáme 100 procent. jistě, pokud někdo pomohl vrahovi, tak se lidé prostě bojí.
Jaké by mohly být politické důsledky střelby?
— Rozhodující budou výsledky šetření a určení motivace. Pokud se ukáže, že útok byl politicky, rasově či nábožensky motivovaný a útočník nebyl z České republiky, pravicové a populistické strany tuto skutečnost jistě využijí k politickým účelům. V takovém případě by mohla začít kampaň proti uprchlíkům z afrických zemí, Blízkého východu nebo dokonce Ukrajiny. Doufám, že se to nestane. Bohužel opoziční politici této tragédie již začali politicky využívat. Poslanec Aleš Juchelka ze skupiny ANO na platformě X napsal, že před časem kvůli hrozbě lidí, jako je pražský útočník, vyzval k zavedení ochrany pro učitele a profesory. Ohledně vstupu Juchelky se strhla debata, ale to není na celé záležitosti to nejdůležitější. Obávám se, že se brzy ostatní politici pokusí Čechy přesvědčit, že kdyby nebyli ani v čele ministerstva vnitra, ani v čele vlády, lidé by byli v bezpečí.
* Janusz Konieczny, komentátor, protikorupční aktivista, analytik Ministerstva pro místní rozvoj ČR, poradce Ivana Bartoše, místopředsedy vlády České pirátské strany

„Typical communicator. Insufferably humble twitter enthusiast. Zombie lover. Subtly charming web fanatic. Gamer. Professional beer enthusiast.“
