Ekonomiky zemí EU měly za sebou velmi úspěšné třetí čtvrtletí. Nejvyspělejší země však zaznamenaly nárůst o 1 až 2 %. rok od roku je tempo rozvoje ve střední a východní Evropě dvakrát vyšší. Provozují Češi.

Růst letos ve Francii o 1,1 %, v německé ekonomice o 1,8 %. meziročně ve třetím čtvrtletí je italských 0,9 procenta považováno za dobré údaje. Přitom situace v naší části Evropy je nesrovnatelně lepší.

HDP České republiky vzrostl ve 3. čtvrtletí o 4,3 %, Rumunska a Slovenska o 3,6 %, Polska o 3,4 % a Maďarska o 2,3 %. Nárůsty jsou tedy dvakrát vyšší než v nejrozvinutější části kontinentu.

Byl to důležitý faktor přispívající k lepším ekonomickým datům Maloobchodní tržby. Pokles ceny ropy znamená, že větší část domácích rozpočtů může být alokována na zvýšení výdajů na jiné účely. Maloobchodní tržby v Maďarsku a České republice se v září zvýšily o 5,1 %. Trochu horší situace se zdá v Polsku (v září jen +0,1 % meziročně), částečně kvůli poklesu nákupů v Polsku u našich sousedů přes naši východní hranici. Nárůstem exportu to ale kompenzujeme.

České republice určitě pomohly tržní intervence centrálních bank, které oslabily korunu vůči euru. Poté, co jejich měny v červenci posílily na 27 za euro, začala Česká národní banka prodávat euro a byla k tomu nucena poprvé v historii od zavedení slabé koronární politiky v roce 2013.

Díky tomu je bilance zahraničního obchodu aktuálně kladná, protože český export je konkurenceschopnější. V září činil přebytek 6,6 mld. Kč, přičemž se očekávalo záporné saldo 12 mld. Kč.

Růst české ekonomiky je ale výrazně urychlen tím, že podnikání je tam mnohem levnější a jednodušší než například v Polsku, což vysvětluje, proč se tam stěhuje mnoho firem z okolních zemí.

Náklady na zahájení podnikání a časová náročnost jsou nízké. Daňový systém je jednodušší než v Polsku. Daň DPPO v ČR je 19 % a DPPO 15 %. Společnosti těží z četných daňových úlev a výhod. Navíc jsou úrokové sazby nižší. Česká centrální banka ji již několik let udržuje na 0,05 %, zatímco v Polsku je to 1,5 %.