Dohodla se na obdobné spolupráci s Českou republikou a se Švýcarskem, která zahrnuje i kontroly na české straně hranice.

„Toto nejsou účinná opatření,“ kritizoval mluvčí Unie pro vnitřní politiku Alexander Throm (CDU). Faesera, hlavního hesenského kandidáta SPD v krajských volbách 8. října, obvinil, že v minulých dnech uvedl obyvatele v omyl „zmatenými výroky“ o hraničních kontrolách z volebních důvodů.

Po jednání ministr vysvětlil, že flexibilní kontroly byly účinné proti obchodování s lidmi, ale neměly takový dopad na každodenní život dojíždějících v pohraniční oblasti. Nyní musíme vidět, jaký účinek budou mít další ovládací prvky. Faeser kategoricky nevylučuje možnost stacionárních kontrol, o které bude muset Evropská komise v budoucnu požádat.

Od podzimu 2015 fungují stacionární kontroly v Bavorsku na hranici s Rakouskem. Tyto kontroly, které jako první oznámil Evropské komisi tehdejší ministr vnitra Thomas de Maizière (CDU), byly od té doby několikrát prodlouženy.

Kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl požádali ministři vnitra CDU Faesera, aby takové kontroly požadoval i na hranicích s Českou republikou a Polskem. Každý, kdo žádá o azyl na hranici, však zpravidla nemůže být okamžitě odmítnut, a to ani během pevně stanovených hraničních kontrol.

Ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) řekl: „Lidé, kteří sem nepřijdou z humanitárních důvodů a kteří nemají vyhlídky na pobyt, musí být deportováni rychleji.“ Prosazoval, aby azylová řízení probíhala ve třetích zemích. Německá vláda však zatím takové projekty nerealizovala. Dosud žádná země mimo Evropskou unii nenabídla místo, kde by žadatelé o azyl mohli přečkat proceduru.

Německá regionální rada po jednání svého výkonného výboru vyzvala k výrazně zvýšenému úsilí o omezení přílivu uprchlíků. Předseda zastřešujícího sdružení obce Reinhard Sager řekl: „V mnoha čtvrtích se používají nouzové ubytování, jako jsou stany a tělocvičny, a všechny volné domy nebo hotely byly pronajaty.“ To se stává ve společnosti stále důležitějším problémem. Je také důležité, aby státy rozdělovaly do komunity pouze lidi, kteří mají šanci zůstat, řekl státním vládám.

Od začátku roku do konce srpna federální policie odhalila celkem kolem 71 000 neoprávněných vstupů. Hlavními zeměmi původu jsou Sýrie, Afghánistán, Turecko a Irák. Ve stejném období požádalo v Německu o azyl poprvé více než 204 000 lidí, což je zhruba o 77 procent více než za prvních osm měsíců předchozího roku.

„Rozhodujícím krokem“ ke snížení počtu žadatelů o azyl je plánovaná reforma Společného evropského azylového systému, řekl Faeser. Plány dohodnuté mezi ministry vnitra zahrnují mimo jiné předchozí prověřování žádostí o azyl na vnějších hranicích a vracení lidí bez žádosti o ochranu přímo odtud.

Zůstává nejasné, zda může být reformní balíček přijat do evropských voleb v příštím roce. Německo mimo jiné vyjádřilo obavy z takzvaných krizových nařízení. Projekt předložený k tomuto účelu počítá například s tím, že v případě krize by se mohla prodloužit doba, po kterou jsou lidé zadržováni v podmínkách podobných těm ve vězení. Kromě toho by se mohl rozšířit okruh osob způsobilých k přísnému řízení na hranicích. Faeser ve středu vyjádřil přesvědčení, že by mohlo dojít k dohodě.