Hierarchie ve světě měn

Téměř neustálé změny ovlivňují všechny měnové páry, ovlivňují různé oblasti života, i když necestujeme do zahraničí a nakupujeme produkty přímo z internetových obchodů v jiných zemích. Ne všechny měny na světě těží ze stejné úrokové sazby a nevztahují se na ně stejná pravidla. Pokud by tomu tak bylo, změny sazeb by byly opakovatelné a snadno předvídatelné.

Je králem peněžního světa americký dolar, za kterým stojí nejvýkonnější ekonomika světa. Komodity se oceňují v USD, shromažďují se strategické rezervy národních centrálních bank a provádějí se mezinárodní transakce. Důležitou roli na měnové scéně hraje mj. i euro, tedy měna nejbohatších ekonomik EU, libra šterlinků, jen, ale také například švýcarský frank, tedy měnový celek země, kde žije mnohonásobně méně lidí než v mnoha jednotlivých metropolích.

Na velikosti či počtu obyvatel zde však nezáleží. Důležité je, že CHF je jednou z deseti nejlepších měn na světě z hlediska mezinárodního obratu.

– Marně v této skupině hledáme zlotý, který s forintem, českou korunou, ale i například brazilským realem patří do druhé měnové ligy, tedy koše tzv. emerging. ekonomiky (rozvíjející se trhy). To je důležitá kategorie z pohledu investorů – vysvětluje Bartosz Sawicki, analytik Cinkciarz.pl.

Od rizika ke strachu, dvě hlavní motivace investorů

Co ovlivňuje směnné kurzy? Krátkou a přesnou odpověď lze shrnout do dvou slov: poptávka, nabídka. Více prostoru by mělo být věnováno faktorům, které určují poptávku, např. dolary, eura, libry šterlinků, zloté atd.

Ve stále relativní realitě globálního míru a neustálého rozvoje se investoři stávají averzí k riziku. Svůj kapitál proto investují do měn rozvíjejících se ekonomik, ještě ne zcela rozvinutých a relativně nestabilních. Tam mohou očekávat vyšší návratnost investice. Zlotý a s ním i ostatní měny v koši rozvíjejících se zemí by pak mohly těžit z poptávky a nárůstu hodnoty, což by nám zároveň umožnilo izolovat faktor ovlivňující směnné kurzy.

– Situace se dramaticky změní, když svět zachvátí úzkost. Rusko útočí na Ukrajinu, mnoho mocností je v různých táborech, uvaluje na sebe embargo a na burze rostou ceny energií. Kapitál pak z rozvíjejících se trhů odtéká téměř mrknutím oka a ukotví se v takzvaných bezpečných přístavech. Na měnovém trhu jsou to jak americký dolar, tak jen a frank. Investoři nepočítají se zisky z těchto aktivit, ale snaží se chránit svůj kapitál před ztrátami. Nicméně poptávka po USD, CHF a JPY, poháněná strachem investorů, roste. Tyto měny získávají proti ostatním, zejména těm rizikovějším, a strach se stává dalším kouskem skládačky nabídky a poptávky – analyzuje fintech expert.

Silné karty centrálních bank

Inflace zůstává kolem 2 %. Běžně mluvíme o zdravé ekonomice příznivé pro rozvoj ekonomiky. Když se však dynamika růstu cen zboží a služeb stane příliš nízkou nebo příliš vysokou, do hry vstupují centrální banky, které se zvyšováním nebo snižováním úrokových sazeb snaží dostat inflaci zpět na správnou cestu. Tato léčba však není ani jednoduchá, ani přímočará a čekání na výsledky může trvat několik let.

– Problematika inflace zaujímá významné místo ve výčtu faktorů ovlivňujících směnné kurzy. Jeho význam se zvyšuje, když v měnovém páru, například USD/GBP, existuje jasný rozdíl v úrovních inflace mezi dvěma ekonomikami. Na jedné straně je měna země, která se nedokáže vyrovnat s rostoucí inflací, odsouzena ke ztrátám. Na druhou stranu, účinný boj proti inflaci prostřednictvím vyšších úrokových sazeb v dané zemi ve srovnání s jinou může vést ke zvýšení výnosu státních dluhopisů. To povzbuzuje investory, aby investovali svůj kapitál v zemi s vyššími úrokovými sazbami. Zjednodušeně to můžeme přirovnat k domácnostem, které hledají nejatraktivnější úrokové sazby u různých bank. Vyšší úrokové sazby mohou zvýšit poptávku po měně země, do které kapitál proudí. Zvýšená poptávka je zase spojena s vyššími cenami. Tak v takovém případě měna nabývá na hodnotě, ale je to v jistém smyslu dvousečná zbraň. Příliš vysoké dlouhodobé úrokové sazby mají negativní dopad na ekonomiku a mohou vést ke krachu, který by vedl k lavinovému znehodnocení měny – komentuje Bartosz Sawicki z Cinkciarz.pl.

Tržní očekávání: Nevyplatí se je zanedbávat

Ocenění měny je také ovlivněno očekáváním o její budoucí hodnotě. V této věci se odborníci opírají o politické a ekonomické aspekty, přičemž berou v úvahu oznámení týkající se změn úrokových sazeb a úrovně inflace. Krátkodobě může tento faktor vést k výrazným výkyvům směnných kurzů.

Příklad z posledních měsíců. Tržní očekávání byla do značné míry konzistentní, že v září Polská národní banka sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů. Oznámené rozhodnutí snížit úrokovou sazbu o 75 bazických bodů přitom značně překvapilo jak ekonomy, kteří tvořili svá očekávání, tak investory. V důsledku toho zlotý během několika hodin utrpěl značné ztráty vůči většině měn a dovozci nebo turisté jedoucí do zahraničí museli platit více za směnu PLN, například z EUR nebo USD.

– Devizový trh je trhem očekávání ohledně vývoje ekonomické situace, měnové a rozpočtové politiky a cen surovin. Pro investory je budoucnost, byť jen o pár čtvrtí dál, důležitější než přítomný okamžik. Existuje mnoho proměnných a složitost procesů, které je formují, je obrovská. V důsledku toho jsou očekávání proměnlivá a situace na měnovém trhu a vnímání různých měn se může velmi často měnit – vysvětluje analytik Cinkciarz.pl.

Všechno plyne

Údaje o obchodní bilanci jednotlivých ekonomik, zveřejňování důležitých ekonomických dat, změny ve vládě, poptávka po energetických surovinách – to jsou další faktory změn směnných kurzů. Vyskytují se s různou intenzitou, téměř neustále, 24 hodin denně, pět dní v týdnu. Stačí navštívit fintech web nebo mobilní aplikaci Cinkciarz.pl a doslova vidět co vztahy mezi dolarem a eurem se aktualizují během několika desítek sekund, zlotý a libra, frank a jen atd. Chcete-li zjistit aktuální kurzy, můžete použít praktickou bezplatnou kalkulačku měn.

Variace kurzů odrážejí informace shromážděné největšími ekonomickými agenturami (např. Bloomberg a Reuters) o mezibankovních transakcích (odvozených z poptávky občanů, podniků a institucí po různých měnách) nákupu a prodeji jedné peněžní jednotky za druhou. Jednoduše řečeno, každý z nás může přispět ke změnám směnných kurzů. Jednoduše navštivte směnárnu nebo využijte fintech služeb a směňte si například libry šterlinků za franky. Pokud je podobných transakcí více a stanou se velkými, burza nebo fintech nahlásí svému poskytovateli zvýšenou poptávku po CHF a přebytek GBP. Poskytovatel se zase pokusí provést adekvátní transakci na mezibankovním trhu. To znamená, že zlikviduje libru, aby získala franky, přičemž vezme v úvahu, že reakcí devizového trhu bude pokles hodnoty GBP a zvýšení hodnoty CHF.

Tato směna neprobíhá na centralizovaném místě, například na burze cenných papírů, a není regulována jediným úřadem, ale denní obrat na devizovém trhu dosahuje podle nejnovějších výzkumů 7,5 bilionu dolarů denně. Banka pro mezinárodní platby.

Výše zmíněné transakce se samozřejmě odehrávaly před érou internetu, ale o něco pomalejší tok informací způsobil, že se směnné kurzy měnily méně často. Bankovní makléři v různých finančních centrech obchodovali s měnami spojením přes telefon. Dnes můžete vidět téměř neustálý tok citací. Provoz na trhu se zastaví po uzavření trhů (pátek 23:00 až neděle 23:00 polského času) a státních svátcích.

Každá ze stovek milionů transakcí se stává prvkem nabídky a poptávky, jednou z kapek, které se prolínají s proudy tržních trendů, například rostoucí hodnoty dolaru nebo klesající poptávky po euru . Jako první reagují banky a po nich pevné směnárny.

– Devizový trh je tak velký a likvidní, že ceny různých měn, vypočítané také na základě kotací jiných měnových párů, se musí shodovat. Jinak tzv. arbitráž obnoví správné ceny – shrnuje analytik Cinkciarz.pl.

Zdroj: Cinkciarz.pl