Berlín

Tváří v tvář výraznému nárůstu počtu uprchlíků vyzval generální tajemník CDU Carsten Linnemann ke „spojení sil“ v ​​migrační politice. Nyní je zapotřebí „konsensus podobný tomu z roku 1993“, řekl Linnemann listu „Süddeutsche Zeitung“. Základní právo na azyl bylo tehdy omezeno na základě tzv. azylového kompromisu mezi Unií, FDP a tehdejší opoziční SPD. Mezitím vešlo ve známost, že federální ministerstvo vnitra zvažuje krátkodobé stacionární kontroly na hranicích s Polskem a Českou republikou.

„Pokud chceme čelit této výzvě, strany v německém Bundestagu musí být připraveny spolupracovat napříč stranickými liniemi,“ požadoval Linnemann. „Osobně bych okamžitě zastavil jakoukoli veřejnou eskalaci konfliktu se semaforovými stranami – a byl bych okamžitě připraven říct: Pojďte, sedneme si ke stolu! Aby uprchlíků ubylo.“ Celá infrastruktura není navržena pro takový počet lidí, upozornil.

„Německý pakt o migrační politice“

Opoziční unie se již v pátek pokusila v Bundestagu vyvinout tlak na semaforovou koalici návrhem „německého paktu o migrační politice“. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) vládu tváří v tvář těmto obviněním hájila: „Naše opatření fungují. Kontrolujeme a regulujeme imigraci,“ zdůraznila.

Vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck hovořil s německou redakcí o „velké výzvě pro zemi“. Na konferenci se starosty a správci městských částí mu bylo řečeno o přetížení a přehnaných nárocích: „Říkají, že na mnoha místech už nevědí, jak problémy řešit.“ Je tam „určité drama“, řekl zelený politik. „Pokud nechceme, aby pravicový populismus využíval tohoto problému, pak jsou všechny demokratické strany povinny pomoci najít řešení.“

Habeck podle zprávy zdůraznil, že jeho strana je také připravena najít pragmatická řešení, aby omezila příliv lidí na vnějších hranicích EU. „Vláda přijala společný evropský azylový systém, který mimo jiné zajišťuje azylové procedury na vnějších hranicích EU, ale to bylo pro mnoho zelených obtížné,“ řekl. Abychom ochránili právo na azyl, „musíme přijmout realitu a řešit konkrétní problémy – i když to znamená dělat morálně obtížná rozhodnutí. Víme, že máme odpovědnost za soudržnost v této zemi.“

Předseda CDU Friedrich Merz vyzval k tvrdším opatřením ohledně vystěhování: „Dánové jsou v tomto ohledu velmi důslední, pak budou pouze věcné dávky, postižení budou umístěni pouze do kolektivního bydlení a poté budou systematicky vystěhováni,“ Vůdce odborové frakce řekl na akci organizované „Augsburger Allgemeine“ (v sobotu), jak informovaly noviny. Změnou kurzu azylové politiky dokázala dánská sociálně demokratická vláda snížit podíl hlasů národních pravicových stran z více než 20 na méně než 3 procenta.

hraniční kontroly

Objevily se náznaky možného vývoje v kontroverzní otázce hraničních kontrol. Na otázku, zda budou v krátkodobém horizontu na polských a českých hranicích probíhat stacionární kontroly, ministr vnitra Faeser řekl „Welt am Sonntag“: „Podle mého názoru je to příležitost agresivněji bojovat proti zločinu spojenému s pašováním migrantů. Mluvčí jeho ministerstva pro německou tiskovou agenturu k rozhovoru řekl: „V současné době se studují další vhodná opatření pro pohraniční policii.“

Takové dodatečné kontroly musí jít ruku v ruce s ostrahou celé pohraniční oblasti prostřednictvím prohlídek závojů, řekl Faeser. „Za tímto účelem jsme již výrazně posílili přítomnost federální policie na polských a českých hranicích,“ vysvětlil vedoucí kandidát SPD v hesenských krajských volbách 8. října.

Zároveň varovala: „Nesmíme naznačovat, že jakmile budou hraniční kontroly nehybné, nebudou tu další žadatelé o azyl.“ Pokud osoba žádá o azyl na hranicích, musí být její žádost o azyl přezkoumána v Německu. Zásadní zůstává ochrana vnějších hranic EU, „které dosahujeme společným azylovým systémem“.

Faeser nedávno odmítl požadavek Evropské unie na stacionární hraniční kontroly, například na hranicích s Polskem a Českou republikou, a označil jej za „symbolickou politiku“.

Faeser v pátek v Bundestagu hovořil o již probíhající reformě evropského azylového systému, o zintenzivnění spolupráce s Polskem a Českem na hranicích a posílení federální policie pro takzvané tajné prohlídky. „Takže už jednáme, kdekoli nás požádáte.“

Státy a obce v poslední době vydávají stále dramatičtější varování před přetížením. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky evidoval do konce srpna více než 204 000 prvotních žádostí o azyl, což představuje nárůst o 77 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Navíc po ruské útočné válce více než milion Ukrajinců hledalo ochranu v Německu, aniž by museli žádat o azyl.

_{Názor: Tato zpráva je součástí automatizované služby Německé tiskové agentury (dpa), která funguje podle přísných novinářských pravidel. Nebude redakcí AZ online upravovat ani ověřovat. Své dotazy a komentáře zasílejte na feedback@az-muenchen.de}