Viktor Orbán (vlevo) s Petrem Fialou
Maďaři už nejsou překvapeni, že projev Viktora Orbána na letošní letní škole a studentském táboře v Baile Tusnad vyvolal obrovské pobouření, vyjádřené řadou demarší, předvoláváním velvyslanců a pobouřenými tweety zástupců sousedních zemí.
Každý se může sám rozhodnout, zda měl projev pronesený v Rumunsku skutečně provokativní obsah, nebo jsme byli pouze svědky povinného evropského automatismu rozhořčení, který je v dnešních Orbánových projevech téměř nevyhnutelný. Bez ohledu na to, co česká vláda utrpěla při hlasování o mechanismu solidarity s migranty v Bruselu, byla pravděpodobně sůl do rány.
Českou vládu muselo těžce zasáhnout prohlášení Viktora Orbána, že se česká politika přesunula na stranu evropských federalistů.
Ne proto, že by Orbán řekl něco skandálního, ale proto, že jediným slovem rozbil pečlivě a pracně budovanou fasádu, kterou se pražská vláda snažila zakrýt skutečnost, že českou zahraniční politiku sledovala nekriticky a bez zpochybňování, v souladu s podřízenou bruselskou vládnoucí elitou. . k danému směru.
Petr Fiala prostřednictvím svého mluvčího Václava Smolky vyjádřil názor, že „premiér Orbán byl zvyklý na něco jiného… V tomto smyslu lze jeho frustraci chápat. Absurdní označování ale rozhodně nepřispěje k nezbytné spolupráci mezi středoevropskými zeměmi, která naopak vyžaduje vzájemný respekt.“
Premiér Viktor Orbán (uprostřed) během 32. ročníku Free Summer University and Student Camp v Bálványosu (Tusványos), 22. července (Foto: Benko Vivien Cher/Tisková kancelář předsedy vlády/MTI)
Někdo s klasickým logickým výcvikem by poukázal na to, že výše uvedený citát je sám o sobě plný rozporů, ale pokud Smolkovu frázi zasadíme do jejího současného kulturního kontextu, je jasné, že nepůsobí jako klasický příklad dnešní euroatlantické dialektiky. . Bohužel pro Petera Fialu se v Maďarsku nadále držíme středoevropského způsobu myšlení. Obviňování někoho s legitimním názorem z „frustrace“ a „absurdního nálepkování“ není výrazem vzájemného respektu, ale spíše nedostatku respektu zrozeného z podráždění.
Reakce ministra vnitra Víta Rakušana na Orbánův výrok, že Česko nahradilo „oportunismus“ bývalého premiéra Andreje Babiše a pravděpodobně i Maďarska konstruktivní evropskou politikou založenou na společných hodnotách, je nejen krajně neuctivá vůči Maďarům, ale i vynikající příklad typicky evropského federalistického myšlení, které se tak vehementně snaží bránit.
A když navrhuje, aby Maďarsko přistupovalo k EU s postojem „dejte nám naše dotace a buďme při smyslech“, zní to eurokomisařce Věře Jourové podezřele jako eurofederalismus.
Prohlášení ministra zahraničí Jana Lipavského, že „nikdo nenutí Maďary, aby vstoupili do EU, když se tam necítí dobře“, by také asi neodpovídalo pocitu vzájemného respektu ve střední Evropě. Možná by se pan Lipavský spokojil s EU, ve které buď přijmeme pravidla ortodoxie formulovaná v Berlíně a Bruselu, nebo za sebou zavřeme dveře. My Maďaři a Poláci si však ještě pamatujeme doby před svazem Jourové, kdy byla respektována suverenita národů a slyšet názory jejich volených zástupců.
Stejně tak není projevem respektu, když česká ambasáda v Maďarsku pod tlakem velvyslance USA podepíše společné prohlášení kritizující hostitelskou zemi a odsuzující údajnou politickou rétoriku stigmatizující práva LGBTQ. Česká ambasáda se nejen připojuje k iniciativě kontroverzního diplomata, který měsíc po příjezdu vrátil americko-maďarské vztahy na úroveň studené války, ale také závažným způsobem porušuje pravidla diplomatických misí. Většina Maďarů však chápe, že LGBTQ ideologie ve skutečnosti není o ochraně práv konkrétní menšiny, ale spíše o kontrole většiny. Nic nenapáchalo na soužití sexuálních menšin a většinové společnosti větší škody než krajně levicové hnutí LGBTQ, ale na rozdíl od české ambasády je průměrně informovaný Maďar už dokáže rozlišit.
Pražské útoky však odrážejí rétoriku vlády, která do značné míry ztratila kontrolu nad vlastní zahraniční politikou a může se orientovat pouze na iniciativy formulované zvenčí.
Nejenže se zdá, že se sám premiér vzdal svého vlivu na českou diplomacii ve prospěch svých radikálně levicových koaličních partnerů, ale jeho komentáře navíc působí dojmem, že o tom, co se v Praze odehrává, ani nemá dostatečné znalosti. Ministerstvo zahraničí.
Premiér Petr Fiala s předsedkyní Evropské komise Ursual von der Leyen (Obrázek: Facebook/Petr Fiala)
EU je již z velké části koalice států, které ztratily kontrolu nejen nad vlastní zahraniční politikou, ale i nad bezpečností svých hranic a tím i nad budoucností. Aliance V4 byla donedávna výjimkou, vzácným ostrůvkem středoevropských hodnot a občanského myšlení. Drtivá většina Maďarů si proto nepřeje trvalou eskalaci česko-maďarské debaty a bude i nadále Čechy obdivovat a důvěřovat jim.
Článek vyšel 9. srpna v ČR Lidové Noviny zveřejněno.
Související článek
Nový český velvyslanec chce v Maďarsku bojovat za práva LGBTQ
Na otázku, zda by mohla podpořit opozici v Maďarsku, Dvořáková odpověděla, že jejím úkolem bude mluvit se všemi. Čtěte více
přes maďarsko dnes.huDoporučený obrázek: Facebook/Viktor Orbán
