Odůvodnění návrhu zákona představila Krystyna Ptok, zástupkyně Výboru pro legislativní iniciativu, prezidentka Národní unie sester a porodních asistentek.

Zdůraznila, že projekt není lékem na všechny problémy související s profesí sestry, ale minimálním plánem. Jak uvedla, sestry vykonávající stejnou práci na stejných pozicích v současnosti dostávají rozdílné platy. Nový projekt to chce změnit.

Ptok vysvětlil, že podle platných předpisů je základem pro stanovení pracovního faktoru pro danou pozici požadované vzdělání nebo specializace. V důsledku toho jsou někteří zaměstnanci placeni méně, než je jejich skutečná kvalifikace. Takový stav je neslučitelný s cíli zákona, kterým je – jak je uvedeno výše – aktivně ovlivňovat rozvoj odborné kvalifikace v oboru zdravotnictví. Zaměstnanci nemají dostatečnou záruku, že jejich úsilí o zlepšení dovedností bude mít za následek výši odměny.

Navrhovaná změna se týká zvýšení faktoru práce u čtyř skupin povolání z deseti. Novela si klade za cíl snížit nepoměr mezi nejnižšími zaručenými základními platy u zaměstnanců spadajících do skupiny praktikantů, lékařů a zubních lékařů bez specializace a skupiny ostatních zdravotnických profesí přímo souvisejících s poskytováním zdravotních služeb.

Síla připravená k dialogu

Józefa Szczurek-Żelazko (PiS) zdůraznil, že klub PiS je pro otevřený dialog a do diskusí o úpravě předpisů by měli být zapojeni všichni zástupci lékařských profesí a zaměstnavatelů. Navrhla, aby práce na předpisech probíhaly „formou tripartitního dialogu“.

Podporu projektu oznámila Katarzyna Lubnauer (KO) s důrazem na to, že zdravotní sestry si musí vydělávat na životní minimum, dále Marcelina Zawisza (vlevo) a Radosław Lubczyk (KP). Konfederace podala žádost o postoupení projektu Finančnímu výboru.

Stanovení nejnižších základních platových stupňů pro zdravotnický personál a zaměstnance se základní činností probíhá v souladu s aktuálně platnými předpisy pouze jednou ročně, a to k pevnému datu 1. července každého kalendářního roku.

„Zaměstnanci v praxi získávají vyšší stupně vzdělání a kvalifikace systematicky a průběžně po celý rok. Zaměstnanci mohou zdravotnickým subjektům předkládat doklady o ukončení vzdělání a zvýšení kvalifikace až po jejich oficiálním obdržení od školících subjektů a často to není možné učinit přímo před 1. červencem daného roku. Zaměstnavatel zase není povinen započítávat do odměny zaměstnance skutečnost, že z důvodu získání vyšší kvalifikace byl zařazen do skupiny povolání s vyšší mírou práce vysoké uvedené v příloze zákona, a přesto zdravotní subjekty bezprostředně těží z nových kompetencí a zvyšování kvalifikace zaměstnanců – uvedené v odůvodnění projektu. (OVESNÁ KAŠE)

Autor: Agata Zbieg

az/sp/