Zemřel Milan Kundera, jeden z nejvýznamnějších evropských spisovatelů své generace.

Milan Kundera.Obrázek: Gamma Rapho/gettyimages

Český a francouzský občan zemřel v úterý ve věku 94 let po dlouhé nemoci v Paříži, jak ve středu oznámila Moravská státní knihovna v Brně s odkazem na jeho manželku Věru.

Kundera žil desítky let ve Francii. Jeho knihy byly přeloženy do všech jazyků světa a prodaly se miliony výtisků. Získal řadu ocenění jako „Prix Médicis“, Řád francouzské čestné legie, rakouskou státní cenu za evropskou literaturu a Jeruzalémskou cenu.

Kundera dosáhl celosvětové slávy v roce 1984 svým románem Nesnesitelná lehkost bytí. Hollywood natočil tragický příběh lásky a exilu mezi číšnicí Terezou a doktorem Tomasem v hlavních rolích Juliette Binoche a Daniel Day-Lewis.

Evropský parlament připomněl zesnulého spisovatele minutou ticha. Kundera ztělesňoval evropskou jednotu a odsuzoval komunistickou totalitu, řekl žalobce, francouzský europoslanec Bernard Guetta. Minutou ticha držela i Poslanecká sněmovna v Praze.

Český premiér Petr Fiala na Twitteru napsal, že Kundera svým dílem oslovil celé generace čtenářů na všech kontinentech a získal světovou slávu. „Dílo Milana Kundery ukazuje lidi v jejich kráse i hrůze,“ vysvětlil redaktor Jo Lendle z Hanser-Verlag v Mnichově. „Literatura dvacátého století by byla bez něj neúplná.“

Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně na Moravě. Pocházel ze vzdělané rodiny. Jeho otec byl rektorem hudební školy, matka učitelkou. Jeho bratranec Ludvik byl surrealistický spisovatel. Kundera v 18 letech nadšeně vstoupil do komunistické strany jako mnoho z jeho generace. Psal básně o Stalinovi.

Svůj první velký prozaický hit oslavil volnými příběhy o „směšné lásce“. Ukazovali nerovné milence v groteskních situacích. Kundera se stalinismem zabýval v románu Žert. Později se stal významným představitelem socialistického demokratického hnutí „Pražské jaro“.

Invaze zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ukončila sen o „socialismu s lidskou tváří“. Kundera ve svém důležitém eseji o „tragédii střední Evropy“ později tvrdil, že region byl po druhé světové válce „unesen“ na východ, ale historicky a kulturně patří na západ. Považoval ruský imperialismus za odporující západním hodnotám.

Kundera odjel s manželkou, televizní moderátorkou Věrou, v roce 1975 do Francie a v roce 1979 mu bylo odebráno československé občanství. Přesně o 40 let později se Kundera opět stal českým občanem. Iniciativa vzešla od bývalého frankofilního premiéra Andreje Babiše, který autora navštívil v Paříži.

V několika svých knihách se Kundera věnoval svému ústřednímu tématu, životu v exilu. Román z roku 2000 „Nevědomost“ hovoří o potížích navrátilců.

Kundera rád kořenil své romány filozofickými exkurzy – od Janáčkovy hudby až po význam smíchu. Považoval se za obhájce evropského románu. „Román je meditací, která se prostřednictvím imaginárních postav dostává na dno existence,“ napsal jednoho dne.

Kundera se vždy zabýval velkými otázkami identity, historie a existence. Často byl vyměněn za kandidáta na Nobelovu cenu za literaturu, ale to se nikdy nestalo. Usvědčilo ho obvinění na základě policejní zprávy, že v roce 1950 zradil protikomunistického špióna. Sám to popřel.

V létě 2020 vyšla v Praze velmi kritická biografie publicisty Jana Nováka o autorově raném období za socialismu. Pozdější díla však byla obecně dobře přijata, od „Nesmrtelnosti“ přes „Identitu“ až po „Svátek bezvýznamnosti“.

Kunderův kolega spisovatel Milan Uhde nyní vzdal hold svému příteli z dětství slovy: „Byl to výjimečný, jedinečný a nenahraditelný člověk.“ (nda/apd)

Mohlo by vás také zajímat:

Eiffelova věž v Paříži byla v sobotu evakuována. Bezpečnostní opatření následovalo po hrozbě útoku.

Hrozba bezprostředního útoku zasáhla nejslavnější podívanou ve Francii: v sobotu odpoledne musela být Eiffelova věž v Paříži uzavřena kvůli Bombá hrozba vymazána.