Předseda NBP Adam Glapiński nedávno vyjádřil názor, že Polsko by mělo být z hlediska inflace srovnáváno s ostatními zeměmi v regionu.

Zdá se, že v případě Čechů nyní toto srovnání funguje ve prospěch našich jižních sousedů:

1. inflace v ČR v červnu 2023 činila 9,7 %. (vs. 11,1 % v květnu), což je první jednociferný údaj v zemi od února 2022;
2. v červnu byla inflace 11,5 %. 13 procent každý zaznamenaný v květnu. Jednocifernou inflaci budeme mít pouze na podzim – v září nebo říjnu;
3. Češi také dříve zaznamenali nižší inflační vrchol (18 % v září 2022), zatímco nejvyšší výsledek jsme zaznamenali v únoru 2023 (18,4 %);
4. Češi v lednu zaznamenali 17,5 %. inflace, ale inflace u našich jižních sousedů od té doby klesá.

Zbytek článku pod videem

Předseda NBP je připraven označit zářijovou jednocifernou inflaci v Polsku za úspěch.

Závěrečnou červencovou konferenci zahájil prohlášením, že pro shromážděné novináře má „jen dobré zprávy“. Glapiński také řekl, že to je konec turistického cyklu a dokonce že brzy dojde k přerušení.

Pokud je inflace v září jednociferná a prognózy ukazují na nižší inflaci v následujících čtvrtletích, pak snížení sazeb v září je možné. Ale to je snížení o 0,25 bazického bodu – řekl Glapiński.

Aleš Michl, prezident České národní banky, už podobné úspěchy hlásí méně. Prezident CBN v rozhovoru pro novinky.cz na začátku července, kdy podle něj měla být inflace v ČR v příštích dvou měsících v jednociferných číslech, upozornil, že ačkoliv je tato skutečnost povzbudivá, „Ještě jsme nevyhráli válku s inflací“.

Cílem je inflace blízko 2 %. Proto máme nejpřísnější měnovou politiku za 25 let – nejvyšší úrokové sazby od roku 1999 v kombinaci se silnou korunou. A nemáme ani pomyšlení na snížení úrokových sazeb nebo zastavení boje s inflací – řekl Michl v prvních větách rozhovoru.

Michl odpověděl, že ano nízká inflace je základem zdravé fungující ekonomiky a vzájemná důvěra mezi lidmi a podniky. „Tomu nic nepřekoná a naším cílem je cenová stabilita,“ řekl.

NBP má mírně vyšší inflační cíl (2,5 % s odchylkou 1 pb nahoru nebo dolů), ale zákon o NBP nenechává na pochybách, že celkový cíl je podobný.

Hlavním cílem činnosti NBP je udržení stabilní cenové hladiny při podpoře hospodářské politiky vlády, pokud tím nebude omezen hlavní cíl NBP, jak je uvedeno v zákoně o NBP.

Jak toto ustanovení chápe prezident Glapiński? Jak již mnohokrát řekl, MPC sníží inflaci, ale tak, aby nezpůsobila prudký nárůst nezaměstnanosti. Jak naznačil předseda NBP, k tomu by došlo, pokud by měnová politika byla prováděna v souladu s postojem několika členů MPC, kteří byli v menšině a na nedávných zasedáních hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb.

Michl také ochotněji než Glapiński připouští, že inflace v jeho zemi má kořeny i v domácí politice.

Dvě třetiny loňské inflace pocházely z dovozu. (…) To je jiný příběh. Cílem je zabránit přelévání nadměrného množství hotovosti do ekonomiky,“ zdůraznil Michl.

Řekl to i prezident České národní banky boj s inflací vyžaduje vládní opatření.

– Odpovědnost za inflaci máme my (centrální banka – pozn. red.). V tom všem jsme však s vládou a potřebujeme podporu fiskální politiky. Abyste mohli bojovat s inflací, musíte přestat tak rychle navyšovat množství peněz v ekonomice, k čemuž dochází kvůli neustálému nárůstu dluhu,“ zdůraznil Michl.

Jak upozornil prezident České národní banky, míra zadlužení domácností i firem v Česku již klesla. – Pokud však chceme zajistit, aby se inflace v delším časovém horizontu vrátila na nízkou úroveň, klíčové je, aby zpřísňování měnové politiky bylo podpořeno snižováním domácího dluhu. Musíme si méně půjčovat a více spořit. Pak bude inflace klesat rychleji, řekl.

Taková slova od prezidenta Glapińského neuslyšíme. Pokud již prezident NBP zmínil dluh, jde spíše o to, že současná situace polských veřejných financí je nejlepší v historii.

Česká republika přitom podle květnové prognózy EK bude mít 43,1 %. poměr dluhu k HDP v roce 2024 (ve srovnání s 44,1 % v roce 2022) a inflace na 3,4 %. Podle stejných prognóz bude mít v roce 2024 Polsko 53 %. dluh k HDP (oproti 49,1 %) a 6 %. inflace.

Mateusz Lubiński, novinář money.pl