Československo se před 30 lety na popud nacionalistických politiků rozdělilo na dva státy. Dnes převládá hrdost na pokojné oddělení – a na úspěch obou zemí od té doby –.

Hranice prochází těsně za jeho loukami. Český ekologický zemědělec Petr Staňo chová ovce a kozy v trojúhelníku hranic Polska a Slovenska. On sám už ale dávno překračuje meze.

Odpoledne vymění kombinézu za oblek a z českého farmáře se stává slovenský starosta. Staňo řídí radnici sousední obce Čierne. Dvojí státní příslušnost to umožňuje. Skutečný přeshraniční – přes hranici, kterou nikdy nechtěl.

Česko-slovenské rozdělení bez většiny

Byli to politici, kdo rozdělili zemi, říká Staňo, ne lidé. Slovenští nacionalisté pod brutálním demagogem Vladimírem Mečiarem po revoluci vycítili příležitost poprvé v historii dosáhnout pro Slovensko skutečné nezávislosti a zbavit se české nadvlády většiny.

V české politice se naopak mnozí rádi zbavili svého zbídačeného a mnohem méně rozvinutého bratra na východě v kapitalistickém začátku 90. let. Referendum o rozdělení se však nekonalo, a to z dobrého důvodu: rozdělení Československa by pravděpodobně nenašlo většinu v populaci.

„Stojí to hodně peněz a úsilí“

Oběťmi byli lidé jako Staňo. Nová hranice často překračovala rodiny. Mnozí se stali cizinci ve své vlasti a každodenní cesty náhle překračují státní hranice.

Rozpad Československa byl možná nevyhnutelný, říká dnes Staňo, ale rozdělení institucí si vyžádalo spoustu peněz a energie, které by bylo lepší investovat do modernizace země.

Hrdý na pokojné odloučení

Je tu ale i hrdost – například, že se Češi a Slováci rozešli pokojně a v pořádku jako přátelé. To není vůbec zřejmé vzhledem ke krvavým výbuchům, které současně otřásly tehdejší Jugoslávií.

Kladné hodnocení rozdělení dnes vypracovávají i český premiér Petr Fiala a jeho slovenský protějšek Eduard Heger. Cesta byla podle Hegera trnitá, ale Slovensko se dokázalo postavit na vlastní nohy. Fiala upozornil, že pozdější rozchod mohl být mnohem bolestivější.

udeřil pro obě země

Protože to, co následovalo po rozdělení, bylo pro dvě nové republiky úspěchem. Životní úroveň se za poslední tři desetiletí prudce zvýšila. Hrubý domácí produkt a mzdy vzrostly v obou zemích od rozdělení téměř sedminásobně. Region kolem Prahy patří ekonomicky k nejsilnějším v EU; Podle počtu obyvatel se Slovensko stalo největším výrobcem automobilů na světě.

Obě země se přitom mohly vydat vlastní cestou. Češi jsou připoutáni ke své české koruně, která byla zavedena v roce 1993, a Slovensko platí eurem od roku 2009.

Méně třecí plochy

Skutečnost, že už nemusíte dělat kompromisy se svými Čechoslováky, odstranila třecí plochy. Většina Čechů a Slováků vnímá samotné rozdělení a 30. výročí neemotivně. Po třech desetiletích však vítězí smířlivost.

Mezi zeměmi je ale i trochu závisti. Slováci Čechům závidí v současnosti relativně stabilní vládní poměry. Na oplátku se někteří v Česku domnívají, že Slováci v Zuzaně Čaputové by měli mnohem zdvořilejšího prezidenta než Miloš Zeman, který Českou republiku zastupuje.

Vstup do EU je opět svedl dohromady

Od roku 2004 jsou Česká republika a Slovensko sjednoceny v EU se svým třetím sousedem, Polskem. Společným vstupem tří zemí do schengenského prostoru téměř přesně před 15 lety byla hranice obnovena do podoby, v jaké byla uvnitř Československa: pomyslná čára na mapě, která spíše spojuje, než nerozděluje.

Když dnes Petr Staňo stojí na své louce u česko-slovenského hraničního potoka, hledí na nový most. Hlubokou soutěsku potoka k sousedovi je dnes opět velmi snadné přejít.

Ironií osudu však bylo rozdělení Československa, které způsobilo vznik hraničního trojúhelníku u Staňos Ziegenwiese. Turistická atrakce s kiosky, pavilony a pamětními kameny na všech stranách. Těmito výletníky na hranici, kterou Staňo nikdy nechtěl a stále bolí, žije i nedaleký Farmářský obchod Staňo.