Včera (25.04.) se v Praze uskutečnilo jednání ministra životního prostředí Petra Hladíka s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou. Tématem byla funkčnost přehradní zdi, která má bránit proudění spodních vod z ČR.

Jak informovalo MŽP ČR: Ministr informoval pana maršála o jmenování skupiny odborníků pod vedením České geologické služby. Jejím úkolem bude informovat Ministerstvo vnitra, Liberecký kraj a širokou veřejnost o nových poznatcích a v létě shrnout každoroční monitoring a vyhodnotit funkčnost hráze zabraňující novým odtokům podzemních vod na území ČR. Republika.

„Jsem rád, že jsme dnes ustavili pracovní skupinu, ve které budou přední odborníci na hydrogeologii, které v České republice máme. Myslím, že můžeme posoudit provoz podzemní těsnicí stěny, která právě prochází zkouškou výkonu. To bude klíčová informace pro posun česko-polské dohody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že o všech výsledcích jednání pracovní skupiny bude ministerstvo informovat Liberecký kraj.

„Chápu názor některých lidí v regionu, kteří se domnívají, že Česká republika udělala příliš málo v jednáních s Polskem ohledně dolu Turów. Důvodem může být obava, že naše zájmy nebyly řádně řešeny a akce na minimalizaci dodatečných ztrát podzemních vod z těžby do dolu nefungují. Musíme se však spoléhat na data, ne na strach. Jsem proto přesvědčen, že odborná pracovní skupina nám po analýze všech výsledků dá jasné odpovědi podložené fakty,“ dodal ministr.

Při monitorování podzemní bariéry jsou hodnocena dvě kritéria: její propustnost a vývoj hladiny podzemní vody. Česká část přijímá údaje o hladině podzemní vody ve čtvrtletních obdobích. Polská strana v létě letošního roku zašle nová data z monitoringu, která následně vyhodnotí pracovní skupina pod vedením České geologické služby.

Jeho ředitel Zdeněk Venera dodává:

„Na základě předběžných výsledků nedávných měření můžeme v tuto chvíli zůstat mírně optimističtí. Čtyři monitorovací vrty podél bariéry směrem k naší hranici, které Poláci na základě dohody přidali, signalizují nárůst hladiny o několik centimetrů , někdy i desítky centimetrů. Všechny změny probíhají velmi pomalu. Tragický okamžik pro nás nastal v 80. letech, kdy Polsko přetížilo tzv. jižní zlom a v roce 1991 snížilo hladinu podzemních vod z těchto 50 centimetrů hlubokých kolektorů. pokračovalo dodnes.“

Právě do tohoto citlivého místa umístila polská strana stavbu podzemní bariéry. Prochází místy, kde se podzemní voda dostala do dolu v podobě tzv. vodních děr.