Protože pokud by reálně hrozila agrese z těchto zemí, tak i ve výhledu dalších let by bylo potřeba na hranici vybudovat opevnění, a to nejen pražce ze svařovaných kolejnic.

Připomeňme, že již v roce 2015 generál Leon Komornicki v Rzeczpospolita při prezentaci zprávy „Stav ozbrojených sil státu“ vyčítal úřadům, že upustily od údržby stávajících opevnění a výstavby nových obranných opevnění. Tvrdí, že neexistují žádné firewallové systémy.

Armáda už promeškala skvělou příležitost k zahájení takové práce. Když na hranicích s Běloruskem platil výjimečný stav a přístup do 3 kilometry hlubokého pásu byl omezen, společnosti pověřené armádou mohly takový plán realizovat bez zvědavých očí. Tehdy se ale na hranici postavila jen zábrana, která měla zastavit příliv migrantů z Běloruska. O stavbě opevnění nic nevíme. V této době byly zřízeny dočasné tábory pro potřeby východní vojenské skupiny. A přesto některé fotografie zveřejněné v médiích odhalily nedostatky – někteří vojáci se na hranicích uchýlili do provizorních dřevěných chatrčí, kde se zahřívali u zapalování ohňů.

Není to jediný problém, na který úřady upozornily. Přestože od vypuknutí totální války na Ukrajině uplynul rok, o výstavbě či dokonce rekonstrukci krytů pro civilisty není nic známo. Místní samosprávy, které provedly kontroly těchto zařízení, poukazují na nedostatek předpisů upravujících údržbu přístřešků. Vstupem zákona o obraně vlasti v platnost ztratily všechny předpisy týkající se civilní obrany právní platnost a představitelé města ztratili postavení šéfů civilní obrany. Ministerstvo vnitra a správy už několik let pracuje na návrhu zákona o civilní ochraně a krizovém řízení, ale konec je v nedohlednu. Mezitím měl tento zákon umožnit taková zařízení renovovat, zpřístupňovat a stavět. Prostředky měly jít ze Státního fondu civilní ochrany.

Znamená to, že úřady stále nevěří, že ruská hrozba je reálná?