„Nárok podalo Ministerstvo životního prostředí a zahraničních věcí. Důvodem žaloby je zejména negativní dopad těžby na příhraniční regiony Hrádek a Frýdlantsko, kde hladina podzemní vody klesá z české strany“ – informuje Rzeczpospolita s odkazem na na portál Českých novin.

„Polsko zásadně nekomunikuje s Českou republikou a neposkytuje informace ani dokumenty, které požaduje“, ani „nedodržuje postupy stanovené právem EU“ – informovala agentura ČTK před několika měsíci. Češi se tváří v tvář této pasivitě rozhodli pro zbraně nejvyššího kalibru.

Z rozšíření dolu mají obavy i Němci. Úřady v Sasku, které by mohly být důsledky expanze postiženy nejvíce, zadaly průzkum, který vede k závěru: polské investice představují pro toto území riziko.

„Každý hnědouhelný důl podněcuje klimatickou krizi, ale Turów také ohrožuje kvalitu vody a stabilitu celého regionu. Rozvoj povrchové těžby porušuje evropské právo životního prostředí. Turów musí být zastaven,“ řekl před několika měsíci Karsten Smid, energetický expert z Greenpeace v Německu, citovaný „PB“.

Češi doufají, že Soudní dvůr Evropské unie nejprve prozkoumá žádost o předběžné opatření. Rozhodnutí v tomto případě, zastavení těžby, by mohlo padnout během pár týdnů.

Turów chce fungovat do roku 2044

V březnu 2020 získal důl Turów prodloužení těžební licence o dalších 6 let. V rámci obnovené koncese provozuje svou těžební činnost v dobývacím prostoru, který byl ve srovnání s oblastí vymezenou ve staré koncesi z roku 1994 zmenšen o více než polovinu. Rozšíření těžby dolu Turów zaručuje pokračování provozu elektrárnu Turów, a tím spolehlivou dodávku elektřiny pro více než 3 miliony domácností – informuje PAP.

Důl se zároveň snaží prodloužit koncesi do roku 2044, tedy do úplného vyčerpání uhelných ložisek. Po roce 2044 v souladu s politikou Evropské unie Green Deal projdou oblasti energetického komplexu Turoszów rekultivací.

Turów je jedním ze tří velkých energetických komplexů fungujících na bázi hnědého uhlí (vedle Bełchatówa ze skupiny PGE a Koninu ze skupiny ZE PAK).