Chtěla studovat historii a češtinu na Karlově univerzitě v Praze, ale studium nedokončila. Z politických důvodů byla vyloučena z univerzity. V roce 1969 byla zadržena komunistickou tajnou policií a odsouzena ke dvěma letům vězení.

V Československu spoluzakládala disidentské hnutí Charta 77. Od roku 1985 byla jeho mluvčí, tedy osobou nejvíce vystavenou represím ze strany úřadů. Působil v Polsko-česko-slovenské solidaritě, poté v Polsko-česko-slovenské solidaritě. Přátelství navázaná během této doby obstála ve zkoušce času.

V Československu spoluzakládala disidentské hnutí Charta 77. Od roku 1985 byla jeho mluvčí, tedy osobou nejvíce vystavenou represím ze strany úřadů. Působil v Polsko-česko-slovenské solidaritě, poté v Polsko-česko-slovenské solidaritě. Přátelství navázaná během této doby obstála ve zkoušce času.

ČTĚTE TAKÉ

Petr Pospíchal: Charta 77 pro nás byla impulsem, spojila lidi, kteří chtěli změnu v Československu

Po sametové revoluci se stala náměstkyní ministra vnitra československé federální vlády. Z politiky odešla po dvou letech; věnuje se publicistice a překladatelství. Ve své publicistice měla vždy na mysli lidská práva. Přátelila se s Rusy, Bělorusy a Ukrajinci. Odešla do Náhorního Karabachu. Napsala o disidentech na Kubě.

Čtenářům, ale i televizním divákům a rozhlasovým posluchačům jasně přiblížila svět, aniž by zapomněla na spletitost národní politiky. K pochopení novinek pomohly jeho týdenní sloupky v populárním deníku Lidové noviny, které nikomu nevnucovaly jeho názory.

V roce 2008 byla Szustrová zvolena českými senátory do Rady Úřadu pro vyšetřování totalitních režimů (USTR). Byl velmi silně spojen s médiem zobrazujícím poslední příběh před rokem 1989.

V roce 2004 jí byl udělen Důstojnický kříž Řádu za zásluhy Polské republiky.

Z Prahy Piotr Górecki (PAP)

ptg/špatně/