V úterý v poledne to oznámilo české předsednictví EU Členské státy dosáhly politické dohody o snížení poptávky po plynu do příští zimy.

Nebyla to nesplnitelná mise. Ministři dosáhli politické dohody o snížení poptávky po plynu před příští zimou, uvedlo české předsednictví na twitteru.

Dohody bylo dosaženo zhruba po dvou hodinách jednání v Bruselu.

Zbytek článku pod videem

Členské státy souhlasily se snížením spotřeby plynu o 15 %. mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 ve srovnání s jeho průměrnou spotřebou za posledních pět let.

Rada souhlasila s tím, že členské státy, které nejsou připojeny k plynárenským sítím jiných členských států byly osvobozeny od povinného omezení plynu, protože by nebyly schopny uvolnit významné množství plynu z potrubí pro ostatní členské státy. Členské státy, jejichž elektrické sítě nejsou synchronizovány s evropskou elektrizační soustavou a jsou silně závislé na plynu pro výrobu elektřiny, jsou rovněž vyňaty, aby se předešlo riziku krize dodávek elektřiny.

Členské státy mohou požádat o výjimku za účelem přizpůsobení svých závazků ke snížení poptávky, pokud mají omezené propojení s jinými členskými státy a mohou prokázat, že jejich vývozní kapacita nebo vnitrostátní infrastruktura LNG jsou plně využívány k přesměrování plynu do jiných členských států.

Členské státy mohou rovněž požádat o výjimku, pokud překročily své cíle pro skladování plynu, pokud jsou silně závislé na plynu jako surovině pro kritická odvětví nebo pokud jejich spotřeba plynu loni vzrostla alespoň o 8 % ve srovnání s průměrem za posledních pět let.

Členské státy se dohodly na posílení úlohy Rady při spouštění mechanismu „stavu pohotovosti“. Aktivovala by se rozhodnutím Rady na žádost Evropské komise. EK předloží žádost o aktivaci, pokud existuje významné riziko vážného nedostatku plynu nebo výjimečně vysoké poptávky po plynu, nebo pokud se na Komisi v této záležitosti obrátí alespoň pět členských států s vnitrostátním varováním.

Při výběru opatření na snížení poptávky se členské státy dohodly, že by měly dát přednost těm, která neovlivňují chráněné zákazníky, jako jsou domácnosti a služby nezbytné pro fungování společnosti, jako je zdraví a obrana. Možná opatření zahrnují snížení spotřeby plynu v odvětví elektřiny, opatření na podporu přechodu na jiná paliva v průmyslu, vnitrostátní informační kampaně, cílené závazky snížení vytápění a chlazení a tržní opatření, jako jsou aukce mezi podniky.

Členské státy musí aktualizovat své národní pohotovostní plány, které stanoví plánovaná opatření pro snížení poptávky, a musí pravidelně podávat Komisi zprávy o pokroku při provádění těchto plánů.

Nařízení je výjimečné a výjimečné opatření na omezenou dobu. Bude tedy platit po dobu jednoho roku a Komise jej přezkoumá, aby zvážila jeho možné prodloužení do května 2023.

Text dohodnutý v úterý bude formálně přijat písemným postupem. Písemné řízení bude zahájeno a ukončeno v nejbližších dnech po technických úpravách textu.

Připomeňme, že v úterý se v Bruselu konalo mimořádné jednání ministrů energetiky zemí Evropské unie. Jejím předmětem byl návrh Evropské komise předpokládající povinné snížení spotřeby plynu v případě krizové situace v EU související s dodávkami modrého paliva.

EU se obává, že v odvetě za sankce EU se Kreml může rozhodnout zastavit dodávky plynu do zemí EU. Proto může v zimě dojít plyn.

Zbytek článku pod videem

V reakci na to Komise připravila nouzový plán. Vyzvala k 15% snížení spotřeby zemního plynu v členských zemích EU. mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 V zásadě by se země EU k tomuto cíli zavázaly dobrovolně. EK také chtěla mít možnost vyhlásit „stav pohotovosti“ EU, během něhož by to bylo povinné.

Plán byl od začátku kontroverzní. Po jejím oznámení vyjádřily svůj nesouhlas Portugalsko, Španělsko a Řecko. – Jsme zásadně proti, řekl portugalský státní tajemník pro životní prostředí a energetiku Joao Galamba v rozhovoru pro týdeník „Expresso“.

V úterý ráno to oznámila ministryně pro klima a životní prostředí Anna Moskva „Polsko nemá žádné cíle snížení“, ohledně povinné spotřeby plynu. „Byl to pro nás cíl pro vyjednávání,“ řekla.

– Návrh je pro Polsko neutrální – dodala. Jak řekla Polsko si nepřeje, aby některá země EU byla nucena snižovat spotřebu plynu. „Nemůžeme mluvit o energetické bezpečnosti založené na vynucených řešeních,“ zdůraznila.

Průměr v Evropské unii je kolem 35 %. Závislost jednotlivých zemí je však různá. Například Finsko je z 94 % závislé na ruském plynu, Bulharsko ze 77 %. – podle údajů Evropské unie. Estonsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko a Bulharsko mají rovněž velmi vysokou míru závislosti, přesahující 75 %.

Výhodou LNG je možnost dodávek z různých míst světa do přístavů nacházejících se po celé Evropě. Podle údajů Gas Infrastructure Europe, v současnosti máme 37 terminálů LNG po celém kontinentu, včetně 26 v členských státech EU.

Jak jsme psali v money.pl, ke skupině zemí se přidalo Polsko mít takové „okno do světa“ díky plynárenskému terminálu ve Świnoujście. Plánuje se také výstavba plovoucího terminálu v Gdaňském zálivu. Začátkem loňského roku Chorvatsko otevřelo svůj první terminál. Vývoj v tomto směru hlásí i další země.

V plánu nebo již V Evropě je ve výstavbě dalších 24 terminálů. Přístup Německo, Lotyšsko, Estonsko, Irsko, Švédsko a Finsko chtějí získávat LNG. Ukrajina měla také postavit svůj terminál na Černém moři.

Poptávka po plynu v Evropě poroste a s tím i role LNG, říkají odborníci. V současnosti podle Evropské komise dovoz LNG víceméně pokrývá čtvrtinu celkové poptávky po plynu ve Společenství.