Maďarsko vzdalo hold a navštívilo Brusel

Posted On: 16 března, 2023

Měsíce trvající spor mezi Maďarskem a EU byl úspěšně vyřešen. Maďarsko dostane z národního plánu obnovy 5,8 miliardy eur. Rada EU také rozhodla o pozastavení části kohezních fondů – 6,3 miliardy eur. To je o více než miliardu eur méně, než EK navrhla v září.

České předsednictví v Radě EU, které se chýlí ke konci, chtělo do konce roku schválit pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur, komplexní CIT a dvě otázky spojené s Maďarskem – přijetí tzv. KPO a pokračování mechanismu podmíněnosti. Dohoda s Bruselem zachránila Budapešť před nenávratnou ztrátou 70 %. určenou částku. Stalo by se tak v případě neschválení Maďarského fondu obnovy do konce letošního roku.

Konečně Rada EU také rozhodla o pozastavení 55 % namísto 65 % z Maďarského Fondu soudržnosti. V platnost však vstoupí až za dva roky – do konce roku 2024, a to pouze za předpokladu, že Maďarsko neudělá nic pro nápravu zjištěných chyb. Budapešť má 14,3 miliardy eur plus prostředky z KPO.

„Tvrdá práce, ale krásný efekt! Maďarsko se nikdy nevzdává! – napsal Viktor Orbán a poblahopřál vyjednávacímu týmu k dohodě s Bruselem. Do úterního večera se šéf vlády k těmto jednáním nevyjádřil. To byla výlučná kompetence ministryně spravedlnosti Judit Varga a ministra odpovědného za fondy EU Tibora Navracsicse.

V červenci 2021 během rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth Viktor Orbán řekl, že pokud dojde ke zpožděním ve vyplácení prostředků KPO, Maďarsko vytvoří vlastní fond pro realizaci investic, které jsou v něm obsaženy. Po parlamentních volbách, kdy se zásadně změnily ekonomické poměry, však Orbán zcela změnil svou politiku. Vargovo vyprávění se stalo smířlivým a začalo zdůrazňovat důležitost dialogu s představiteli EU. Ministrem se v květnu stal i bývalý komisař Tibor Navracsics, který zná mechanismy, kterými se řídí evropské koridory. Orbán však musel s obchodem souhlasit. Nebylo to poprvé, co v táboře koalice vládla disciplína. Není pochyb, že v prostředí Fidesz-KDNP existují i odpůrci EU, ale takové hlasy se do veřejného mínění nedostávají.

Už o letních prázdninách začaly týmy maďarských a evropských úředníků spolupracovat na zákonech, které měly maďarské národní právo přizpůsobit požadavkům EU. Skutečnost, že zákon byl napsán v Bruselu, několikrát oznámil ministr Navracsics. To mělo být zárukou co nejrychlejšího dosažení dohody s EU. Tato skutečnost byla až do posledních srpnových dnů před veřejností utajena. Podzimní schůzi parlamentu ovládl legislativní expres. Národní shromáždění přijalo následné právní akty a jejich provedení bylo oznámeno Bruselu.

Přijmeme-li současný narativ Fidesz, maďarský parlament formálně zavedl „diktát EU“ do právního řádu, tedy právních aktů přímo navržených v Bruselu. Takhle to samozřejmě nikdo nekomunikoval. Hodně se však mluvilo o tom, že vláda bojovala o peníze, které dluží Maďarsku. V KPO je garantována 1 miliarda eur na zvýšení platů učitelů.

V Maďarsku již úřad musel sledovat, jak jsou vynakládány fondy EU, a byla zřízena poradní komise pro boj s korupcí. 20. února 2023 začne jarní schůze parlamentu, během níž musí být přijaty právní akty, které projdou 27 etapami. Týkají se např. změny ve veřejných soutěžích, boj proti korupci a změny v soudním systému. Nejvyšší soud ztratí právo zkoumat předběžné otázky podané soudci SDEU a Ústavní soud ztratí pravomoc přezkoumávat pravomocná rozhodnutí soudců.

Ministr Navracsics je toho názoru, že všechny právní akty přizpůsobující maďarskou legislativu požadavkům EU budou přijaty do konce března. Očekává proto, že v dubnu nebo květnu bude pozastavení prostředků zrušeno a vyplácení bude zahájeno v první polovině roku. Deník „Népszava“ si nechal vypracovat studii Publicus Institute. Podle něj 61 % Maďarů obviňuje vládu ze zadržování plateb. Pětina poukázala na představitele EU. Pouze 11 procent zachytilo provládní mediální narativ, který ukazuje, že za problémy Budapešti s EU je odpovědná opozice.