Ráno 15. července 2021 zaznamenaly tři kamery Czech Fireball Network let ohnivé koule tak jasné, že byla dobře viditelná i přes blížící se východ slunce. Na základě dráhy letu pozorovatelé z České republiky usoudili, že k případnému pádu meteoritu nebo jeho úlomků mohlo dojít nad zataženým Polskem. Ihned po zveřejnění analýz se polská síť Fireball a související skupiny jednotlivých výzkumníků pokusily najít zbytky meteoritu. Již 3. srpna se na jedné z polních cest u Antonína v okrese Ostrów našel dobrý kandidát: kámen o hmotnosti 350 g pokrytý čirou fúzní krustou. K ověření vztahu mezi objevem a pozorovanou ohnivou koulí byly potřeba specializované radioizotopové studie. Byly provedeny v laboratořích Národního centra pro jaderný výzkum (NCBJ) ve Świerku a jejich výsledky byly právě publikovány v časopise „Meteoritics & Planetary Science“.
– Toto je první případ, kdy byl v Polsku objeven meteorit na základě video materiálu zaznamenaného síťovými kamerami Fireball. Jsme velmi spokojeni, že naše zkušenosti a naše měřící zařízení umožnily potvrdit jeho kosmický původ a přiřadit jej ke konkrétnímu jevu ohnivé koule. – říká Zbigniew Tymiński z radioizotopového centra POLATOM NCBJ, jeden z koordinátorů polské sítě Fireball a spoluautor článku.
Výpočty českých vědců naznačovaly, že nafilmovaný meteoroid se pohyboval po vzácné eliptické dráze mezi Venuší a Marsem. Do zemské atmosféry vstoupil nad Polskem, asi 130 km od hranic s Českou republikou. Poprvé byl spatřen ve výšce 74 km. V té době se pohyboval rychlostí téměř 18 km/s. Při brzdění stlačil vzduch před sebou tak rychle, že se zahřál na několik tisíc stupňů. Vytvořené plazma začalo odpařovat povrch předmětu a tavit ho. K fragmentaci došlo ve výšce asi 40 km. Celá dráha ponechaná na obloze byla dlouhá 62 km a končila ve výšce 23 km, kdy rychlost meteoroidu klesla na 13 km/s.
– V poslední temné fázi pádu byl pohyb meteoroidu nebo jeho úlomků ovlivněn větry. Jejich struktura není obecně přesně známa. Místo (místa) pádu lze tedy naznačit pouze s určitou aproximací, což zdržuje hledání úlomků. Mezitím hraje počasí klíčovou roli při studiu chladných meteoritů – vysvětluje Zbigniew Tyminski.
Meteoroidy jsou malá nebeská tělesa pohybující se vesmírem, kde je neustále bombardují částice vysokoenergetického záření, především protony galaktického původu. Tyto interakce vedou mimo jiné k produkci nestabilních atomových jader a jejich následnému rozpadu. Mezi reakčními produkty jsou radioaktivní izotopy s krátkou životností. Když meteoroid přistane na naší planetě a stane se meteoritem, hustá atmosféra nad ním ho ochrání před kosmickým zářením a radionuklidy s krátkou životností se začnou rychle rozkládat. Jejich detekce je tedy pevným důkazem toho, že zkoumaný objekt se ještě nedávno nenacházel mimo zemskou atmosféru.
– V případě meteoritu Antonin jsme měli velké štěstí: byli jsme schopni umístit kompletní vzorek na náš detektor gama záření s vysokým rozlišením pouhé tři týdny po přistání. Detekovali jsme dvanáct radioizotopů kosmického původu s poločasy rozpadu od stovek tisíc let až po několik dní. – říká Dr. Agnieszka Burakowska z Laboratoře dozimetrických měření Národního centra pro jaderný výzkum.
Pro výzkumníky bylo obzvláště důležité zaznamenat přítomnost 48V vanadu, protože jeho množství velmi rychle klesá, zdvojnásobuje se každých 16 dní. Dalším známým izotopem s krátkou životností byl 51Cr chrom s poločasem rozpadu 28 dní. Získané výsledky umožnily jednoznačně spojit vzorek s poklesem pozorovaným Czech Fireball Network.
– Poměry mezi izotopy kobaltu 60Co a hliníku 26Al nám také umožnily určit hmotnost objektu před jeho vstupem do atmosféry. Odhadli jsme to na několik desítek kilogramů. Za předpokladu kulového tvaru a typické hustoty to odpovídá kvádru o průměru 20-25 cm – dodává Zbigniew Tymiński.
Z hlediska chemického složení je Antoninův meteorit obyčejný chondrit, tedy běžný kamenitý meteorit. To, co jej dělá jedinečným, je množství dat o něm shromážděných. Aktivita všech stanic s ohnivou koulí po celém světě zatím určila dráhy pouze pro 46 meteoritů, z nichž jen několik bylo testováno na přítomnost kosmogenních radionuklidů s krátkou životností. V případě meteoritu Antonin bylo možné poznat jeho neobvyklou dráhu, zaznamenat průběh pádu a najít úlomek, jehož kosmický původ byl potvrzen v laboratořích NCBJ.
Výzkum meteoritů je v oblasti zájmu Národního centra pro jaderný výzkum. Polská síť Fireball Network (PFN) byla založena v roce 2004 díky úsilí astronomických nadšenců spojených s Laboratoří komet a meteorů a zaměstnanců Astronomického centra. Mikuláš Koperník PAN. V současné době se skládá z několika desítek pozorovacích stanic umístěných převážně v centrální části země. Tyto stanice jsou spravovány jak vědeckými institucemi, tak jednotlivými pozorovateli.
Zdroj: Národní centrum pro jaderný výzkum
„Internetový narkoman. Hrdý propagátor popkultury. Odborník na Twitteru. Přítel zvířat všude. Zlý komunikátor.“