Vicepremiér a ministr státních aktiv Jacek Sasin den předtím dopisem vyzval polské europoslance o pomoc a přijetí nezbytných opatření k úpravě nařízení EU o snižování emisí metanu v surovinovém a energetickém průmyslu. . Přijetí těchto nařízení by se dotklo polských uhelných dolů.

„Plánovaná ustanovení metanového nařízení znamenají pro polské doly rychlejší likvidaci. Národní doly vypouštějí až 14 tun metanu na tisíc tun vytěženého uhlí. Nové předpisy by měly limit omezit na 5 tun a za jeho překročení ukládat sankce. Nebudou však ukládat žádné povinnosti na dovážené uhlí – to dává hodně k zamyšlení“ – komentoval Tobiszowski, který byl dříve ve vládě jako náměstek ministra energetiky odpovědný za polskou těžbu.

V Evropském parlamentu patří Tobiszowski stejně jako další poslanci PiS do frakce ECR, tedy skupiny evropských konzervativců a reformistů. Odmítnutí metanových regulací v navrhované verzi však podle bývalého náměstka vyžaduje mobilizaci a koordinovaný postup všech politických sil.

„Naším nejnaléhavějším úkolem je získat aritmetickou většinu v Evropském parlamentu. Je důležité, aby všechny opoziční frakce v polském parlamentu přesvědčily své partnery v EP – jak ty spojené s EPP, tak se Skupinou socialistů. Pouze jednota všech politických kruhů v Polsku může zabránit ekonomické katastrofě, která nastane po vstupu metanové směrnice v platnost ve znění připraveném Zelenými,“ řekl ve středu Tobiszowski.

Jak zhodnotil, navrhované metanové narovnání je žalobou proti sociální dohodě vyjednané v Polsku, která přijala harmonogram restrukturalizace těžebního sektoru.

V komentáři zaslaném PAP ve středu europoslanec připomněl postupy pro přijímání evropských předpisů. Návrh Evropské komise je předán Radě EU a Evropskému parlamentu. V rámci těchto orgánů se provádějí změny a o konečném obsahu předpisů pak vyjednávají zástupci tří institucí.

„Původní návrh na změnu předpisů o emisích metanu předložený Evropskou komisí byl pro Polsko velmi nepříznivý. V Radě se Polsko – s hlasem ministryně klimatu Anny Moskvy – postavilo proti této směrnici. Byly provedeny změny za účelem mírného změkčení ustanovení, i když znění je pro Polsko stále nepříznivé. Přes další námitky ministra byla směrnice přijata,“ připomněl politik PiS.

Zároveň byla zahájena práce parlamentních výborů pro ochranu životního prostředí (ENVI) a průmysl (ITRE). „Zástupci skupiny Zelených zde vedou práci a zavedli mnohem přísnější pozměňovací návrhy, které vedly k velmi rychlé likvidaci dolů“ – vysvětlil Tobiszowski.

Jak zhodnotil, „ve výboru ENVI propukl skandál, protože se ukázalo, že pozměňovací návrhy předložené zpravodajkou – Juttou Paulus ze Zelených byly de facto připraveny americkou nevládní agenturou. práce byly dočasně pozastaveny a naše Skupina ECR požadovala, aby byl europoslanec Paulus odvolán z práce na této směrnici. Právo Evropské unie nemohou vytvářet zahraniční lobbisté,“ zdůraznil europoslanec.

Podle Tobiszowského by se evropské regulace metanu v navrhované verzi dotkly především Polska, kde se těží 96 % metanu. uhlí v EU. Zbývající 4 % těží v ČR. Země EU ročně spotřebují asi 150 milionů tun uhlí, z toho Polsko vytěží více než 50 milionů tun. Zbytek se většinou dováží.

„Pokud nebudeme těžit uhlí v EU, budeme ho nakupovat v zahraničí, kde nejsou emisní limity skleníkových plynů. To znamená, že se do atmosféry uvolní ještě větší množství metanu – a klima je na celé zeměkouli stejné. EU pod rouškou ochrany klimatu touto směrnicí poškodí klima, uzavřel europoslanec.

Na hrozby pro polský uhelný průmysl vyplývající z revize nařízení EU nedávno upozornily mimo jiné Śląsko-dąbrowska a Mining Solidarity, které vyzvaly k setkání s šéfy výboru EP. O hrozbě vyplývající z přijetí návrhu nařízení v jeho současné podobě se mimo jiné zmínil také předseda polské těžařské skupiny Tomasz Rogala.