Polsko má velký důvod k obavám. Podle bleskového odhadu tzv. Centrálního statistického úřadu činila inflace v prosinci 2021 8,6 %. To je nejvíce za 21 let. Rok 2022 byl již oslavován jako rok vysokých cen. Na Visle rostou ceny potravin jako šílené, rostou účty za elektřinu a plyn a náklady za energie.
Vláda se snaží situaci zachránit. Analytici nepochybují, že akcie jsou však již dávno po splatnosti. Rada pro měnovou politiku zvýšila úrokové sazby až v říjnu, což dal jasně najevo premiér Mateusz Morawiecki, který k tomu vyzval na tiskové konferenci. Od té doby jsme měli čtyři navýšení.
Polská vláda se připravila taky dva protiinflační štíty. Anti-Inflation Shield 2.0 je sada řešení, která dočasně sníží nebo odstraní DPH vč. o palivech, elektřině nebo hnojivech do 31. července 2022. Podle údajů citovaných vládou Inflační štít 1.0 sníží vrcholnou inflaci o zhruba 1 až 1,5 procentního bodu. Jeho druhé vydání by mělo přinést podobný výsledek a součet úspor Poláků bude činit téměř 15 miliard zlotých. Bude tomu tak? To se teprve uvidí.
Naši sousedé také jednají. V České republice dosáhla inflace v prosinci 6,6 %. – od srpna 2021 přesahuje 4 % měsíčně. rok od roku a od června se každý měsíc neustále zvyšuje. Dvouciferný růst je v sektoru dopravy (mj. vlivem růstu cen benzínu) a v oděvnictví a obuvi. To jsou úrovně, které nebyly zaznamenány po celá léta. – Předkrizový rok 2008 byl v poslední době stejně problematický z hlediska inflace – říká Dr. Krzysztof Dębiec z Centra orientálních studií.
Zbytek článku je k dispozici pod videem
Připomíná, že Bankovní rada České národní banky (ČNB) reagovala na znepokojivé signály okamžitě, ale zpočátku opatrně, předpokládala, že většinu inflace mají na svědomí vnější faktory, na které má centrální banka malý vliv. V Česku došlo v červnu loňského roku k prvnímu zvýšení sazeb od února 2020 – referenční sazba klesla nejprve z 0,25 na 0,5 %, poté v září na 1,5 %.
– Další kroky už byly rozhodnější. Těsně před Vánocemi se benchmarková sazba zvýšila o 1 pb. České úrokové sazby jsou nejvyšší od roku 2008. Členové Bankovní rady ČNB navíc letos hlásí další zvýšení. na úrovni asi 5 procent. – takto vysoké nebyly od téměř „pravěkého“ roku 2001. Výsledkem je, že Česká koruna vůči euru je aktuálně nejsilnější od roku 2011. – upozorňuje Dr. Krzysztof Dębiec.
Nulová DPH v ČR
K tomu dodává odborník tyto aktivity jsou však někdy v debatě českých odborníků zpochybňovány. Hlavní ekonom jedné z největších komerčních bank říká, že „normalizace“ úrokových sazeb byla vítána, ale pokouší se omezit inflaci „za každou cenu“ může vést ke zbytečné zátěži pro podniky a domácnosti.
Expert také připomíná předchozí propočty centrální banky, podle kterých 1 p.b. na jedné straně sníží inflaci o 0,4 pb, na druhé straně proběhne s dvouletým zpožděním a nákladem bude snížení průmyslové výroby o 4 pb. až 12 měsíců.
Středopravicová koaliční vláda Petra Fialy, která se moci ujala loni v prosinci, viní část inflace na své předchůdce. Vláda Andreje Babiše zejména v předvolebním roce výrazně zvýšila například sociální výdaje. To je však jen část obrázku, protože růst cen v ČR zjevně souvisí převážně s globálními trendy a ČR byla v roce 2020 jednou z top zemí EU s nejslabším veřejným dluhem.
– řekl Dr. Krzysztof Dębiec.
Od ledna se do Česka vrátilo 21 %. Zavádí se DPH a nové vyšší ceny energií. Někteří členové Bankovní rady proto očekávají, že inflace v lednu dosáhne dokonce 10 %. Kabinet Fiali zatím spíše než plošné snižování DPH usiluje o pomoc nejchudším domácnostem, jak ukazuje novela zákona o státní sociální podpoře přijatá 11. ledna ve Sněmovně.
Německo začíná jednat
S vysokou inflací se potýká i Německo. Tam byla inflace v listopadu 5,2 %, což je nejvyšší úroveň za téměř 30 let. Ještě nedávno však v zemi nebyla patrná panika. Jak poznamenává Patryk Szostak z Freedom Institute, až do konce roku 2021 byl případ spíše marginalizován. Bylo to považováno za dočasný jev související s ekonomickým oživením po pandemii nebo přísně monetaristickým způsobem s vysvětlením, že jde o problém peněžní zásoby způsobený rozhodnutími ECB, ale také v důsledku nadměrných veřejných výdajů.
– Nyní se to začíná měnit a inflace se stává výzvou pro novou vládu, kterou tvoří zástupci různých názorů. Na posledním jednání vládní koalice na toto téma padly konkrétní návrhy řešení – říká Patryk Szostak.
Viz také: Cesty do Polska pro pohonné hmoty mohou mít katastrofální následky, varuje Německo
Jednočlenné domácnosti, které v období od října 2021 do března 2022 pobíraly nebo dostanou alespoň pomoc na bydlení, tedy sociální pomoc, budou podle těchto řešení moci počítat s jednorázovou pomocí ve výši 135 eur. Dvoučlenné domácnosti dostanou 175 EUR a čtyřčlenné 245 EUR.
S rostoucími cenami elektřiny se obyvatelé potýkají i v Německu, což také přispívá k tomu, že se téma vysokých cen začíná stále častěji objevovat ve veřejné debatě. Hans-Werner Sinn, německý ekonom, publikoval před pár týdny článek, ve kterém brutálně kritizoval měnovou politiku od roku 2008.
– tvrdí, že současná krize, ačkoli je spojena s pandemií a narušenými dodavatelskými řetězci, je také hořkým účtem za mnohaletou politiku vytváření peněz od nuly – zdůrazňuje Patryk Szostak.
Není jasné, zda je v Německu šance čelit rostoucí inflaci zvýšením úrokových sazeb – za měnovou politiku tam odpovídá ECB, která ji určuje pro všechny země eurozóny. Současné vedení ECB je k vývoji úrokových sazeb velmi opatrné a skeptické, zvýšení sazeb by se dočkal pouze německý establishment a nový šéf Bundesbanky. Jaké budou pohyby? To se pravděpodobně uskuteční v následujících měsících.
Viz také: Stále více signálů o možném konci růstu globální inflace
