V souvislosti s uveřejněním týdeníku „Newsweek“ o investici do energetického bloku Ostrołęka, kde jsou mimo jiné prohlášení o „nenahraditelných ztrátách“ souvisejících s tímto projektem, je na místě připomenout pár faktů.

Autor především opomněl veřejně známá fakta, která se odehrála mezi ukončením auditu Nejvyšším účetním dvorem (v červnu 2021) a zveřejněním zprávy (v červnu 2022). Patří sem např. o dodatek smlouvy s generálním dodavatelem podepsaný koncem června 2021 upravující předmět smlouvy na výstavbu plynové a parní elektrárny. K příloze byla přiložena dohoda s generálním dodavatelem o vypořádání uhelného projektu. Zakázka na výstavbu uhelné elektrárny byla nakonec vypořádána o 392 milionů PLN méně, než se původně plánovalo – akcionář, tedy Energa, obdržel 479 milionů PLN. Pro Energu to představuje dodatečné investiční náklady, jak pokračuje v technologii CCGT poté, co bylo přijato rozhodnutí změnit technologii výroby elektřiny z uhlí na zemní plyn. Vypořádání uhelného projektu navíc zahrnuje i realizaci infrastruktury, která bude použita při výstavbě plynové elektrárny, což dále snižuje náklady na výstavbu paroplynového bloku. Výstavba paroplynové elektrárny je rovněž investicí poloviční oproti uhelné elektrárně.

Dalším důležitým faktem, který je v textu vynechán, je ukončení smlouvy o kapacitě uhelného projektu se současným prominutím smluvních pokut, pokud byly splatné (žádné však nebyly ke dni ukončení smlouvy strženy). To bylo možné díky získání kapacitních dohod s odpovídajícím upsaným objemem energie ze dvou dalších zdrojů skupiny – CCGT CCGT jednotek realizovaných v Ostrołęce a Grudziądz.

Je třeba také poznamenat, že v obchodním plánu projektu uhelné tranše, zpracovaném v květnu 2018 na žádost účelového subjektu, byl skutečně použit soubor cenových prognóz zpracovaných externí poradenskou firmou, kde byly odhady vývoj cen uhlí v Polsku vycházel z předpovědí Světové banky ohledně tržních cen kamenného uhlí v Austrálii. Trh s uhlím je globální a změny cen na světových trzích ovlivňují ceny v Polsku. Bez ohledu na výše uvedené sponzoři ověřili komerční životaschopnost projektu na základě svých vlastních pravidelně aktualizovaných cenových předpovědí. Cenové trajektorie použité ve skupině Energa potvrdily racionalitu projektu. Energa také použila vlastní předpověď ceny CO₂ poskytl renomovaný dodavatel a analýzy zohledňovaly aktuální podmínky související se změnami v systému EU ETS. Při rozhodování o vydání NTP vycházela Energa z aktuálních cenových trajektorií k prosinci 2018.

Stručně řečeno, projekt energetické jednotky v Ostrołęce se realizuje. Výstavba nového stabilního energetického zdroje na severovýchodě Polska byla a stále je odůvodněna potřebou zajistit bezpečnost a stabilitu národní elektrizační soustavy. Po akvizici kapitálu Energa skupinou ORLEN byla provedena technologická přestavba projektu. Aktuálně dostupné analýzy ukazují ziskovost investice.

Historie projektu

Účelové vozidlo Elektrownia Ostrołęka vzniklo v listopadu 2009 pro realizaci prací souvisejících s výstavbou uhelného bloku Ostrołęka C. První výběrové řízení na výběr dodavatele uhelné elektrárny bylo zahájeno v polovině září 2011. Tehdy se předpokládalo, že investice bude dokončena na přelomu let 2016 a 2017, kdy se očekávaly vysoké energetické deficity.

V září 2012 Energa oznámila, že projekt byl zmrazen. Důvodem byla mimo jiné výrazná změna vnějších podmínek, zejména výrazné zhoršení podmínek nabízených na finančním a stavebním trhu. Do té doby projekt spotřeboval kolem 200 milionů PLN.

Přesto společnost stále hledala externího investora, který by garantoval požadovanou rentabilitu projektu a umožnil jeho pozastavení. Podrobné informace o tom v dubnu 2013 poskytl tehdejší ministr financí Mikołaj Budzanowski. Podle její odpovědi na poslanecký dotaz měl být provoz za splnění výše uvedené podmínky pozastaven a dokončen do roku 2019.

Pokud by k tomu došlo, v severovýchodním Polsku by několik let fungoval velký a stabilní konvenční zdroj, což by mu umožnilo vyrovnávat stále se zvyšující podíl obnovitelných zdrojů energie v národní elektrizační soustavě. Stalo by se tak ještě před zavedením Evropského zeleného údělu a jeho limitů, výzev a příležitostí, které předurčily polský energetický sektor k další modernizaci a transformaci, stejně jako k použití zemního plynu jako přechodového paliva s poloviční emisivitou než černé uhlí.

Na začátku roku 2020 bylo rozhodnuto o pozastavení financování stavby Ostrołęka C z důvodu výskytu významných objektivních faktorů tržního prostředí. Měnící se podmínky si vyžádaly řadu doplňujících analýz, včetně technických a ekonomických parametrů. Na rozdíl od názorů, které mohou být vyjádřeny ve veřejném prostoru, významnými okolnostmi, které významně ovlivnily rozhodnutí o pozastavení financování projektu, byly: změny předpokládané v politice Evropské unie v oblasti elektroenergetiky, včetně zavedení výše zmíněného Zeleného údělu a také nové úvěrové politiky Evropské investiční banky (EIB) vůči elektroenergetice. V důsledku toho byly v únoru 2020 práce na místě pozastaveny.

V červnu 2020 bylo rozhodnuto v investici pokračovat, avšak po přeměně technologie na technologii využívající k výrobě elektřiny zemní plyn. Pokračování projektu v nové technologii umožňuje podle aktuálních analýz dosáhnout ziskovosti. Na místě bývalého uhelného projektu, který není využíván pro investice do plynárenského a paroplynového bloku, je plánována realizace dalších projektů skupiny ORLEN.