Harmonogram EU je vzhledem k ukrajinské krizi, uprchlické otázce a boji proti změně klimatu napjatý. S ohledem na evropské volby v roce 2024 je tlak na dosažení pokroku v tomto roce vysoký.

Evropská čtvrť Bruselu je stále v prázdninovém režimu, ale když světla kanceláří EU-Komise, Evropský parlament a znovu postavit desku, je toho hodně co dělat. Na programu je celkem 67 konferencí pro hlavy států, vlád a ministry EU, které bude v první polovině roku organizovat švédské předsednictví a od července pak Španělsko – dvě zkušené členské země. Očekávání jsou tedy vysoká.

Jednou z nejdůležitějších otázek nadcházejícího roku bude samozřejmě pokračující ruská útočná válka proti Ukrajině. EU dosud zavedla devět kol sankcí proti Moskvě, naposledy 16. prosince, kdy byla prodloužena ekonomická opatření a nové banky a jednotlivci byli přepsáni na seznam. Očekává se prodloužení těchto opatření, která vyprší na konci ledna – včetně omezení financí, energetiky, technologií, průmyslu, dopravy a luxusního zboží.

Dne 3. února se v Kyjevě bude konat summit EU-Ukrajina. Teprve v prosinci členské státy uvolnily pro válkou zničenou zemi novou finanční pomoc ve výši až 18 miliard eur.

Kvůli ruské invazi bude inflace a hrozba nedostatku energie samozřejmě i v nadcházejícím roce na pořadu jednání lídrů EU.

Trvalá změna klimatu

Kromě toho existuje přetrvávající problém změny klimatu, který vyžaduje rychlou politickou akci. Zimní vlna veder a aperitivové sjezdovky v celém alpském regionu potvrzují, že varování ochránců klimatu mají pravdu.

Šance na po léta doufalou dohodu o migrační politice EU jsou nyní lepší, než byly od uprchlické krize v roce 2015 – shodují se odborníci. Zvláštní summit na toto téma se bude konat v Bruselu 9. února. Nové předsednictví, Švédsko – samo člen EU vážně postižený nelegální migrací – udělá vše, co je v jeho silách, aby na tomto zasedání dosáhlo prvních výsledků. Nejmenším společným jmenovatelem hlavních měst EU zůstává požadavek na účinnou ochranu vnějších hranic a rychlejší možnosti návratu migrantů do zemí původu.

Stejně jako některé partnerské země EU chce i Rakousko zřízení azylových středisek ve třetích zemích a „rychlé vyřízení azylového řízení na vnějších hranicích“, jak uvedl ministr zahraničních věcí. Caroline Edtstadlerová stres. Rakousko by pak mohlo zrušit blokádu přistoupení Rumunska a Bulharska k Schengenu, což v poslední době vedlo k diplomatickým sporům mezi Bukureští a Sofií na jedné straně a Vídní na straně druhé. Chorvatsko je přitom od 1. ledna novým členem schengenského prostoru.

Španělské předsednictví v Radě EU ve druhé polovině by mohly zastínit parlamentní volby. Také v Polsku bude parlament znovu zvolen v listopadu.

Rok 2023 je také posledním celým rokem současného zákonodárného sboru EU, protože na jaře 2024 se budou konat nové volby do Evropského parlamentu. Evropská komise a předseda Rady EU budou znovu jmenováni, bude politika EU na několik měsíců prakticky paralyzována. O to větší je tlak na pokrok v roce 2023.