Byl to typický projev Olafa Scholzy – kancléř mluvil velmi klidně, téměř bez hnutí. A přesto v tom bylo hodně obsahu: Evropská unie by se měla stát silným globálním hráčem, předním regionem pro podnikání a technologie, velkým suverénním a pragmatickým společenstvím hodnot, které se může bránit. Kdo by s tím nesouhlasil?

Scholz jasně vyjádřil svou podporu novým kolům rozšiřování. Členy Evropské unie se stanou především země západního Balkánu, ale také Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. V dohledné době by se Unie mohla skládat z 36 zemí.

Radikální reformy pro Evropu

Kancléř představil svou vizi otevřené a moderní Evropy, která se nevyhýbá tabuizovaným tématům. – Blokády lze překonat, evropské předpisy lze změnit – v případě potřeby i zrychleným tempem – řekl Scholz. Odkázal tak na předchozí návrhy Emmanuela Macrona, které Angela Merkelová nikdy nepřijala. Je sice pozdě, ale přesto závan čerstvého vzduchu.

Olaf Scholz se vyslovil pro postupné opouštění principu jednomyslnosti v EU směrem k pragmatickým většinovým formacím. Je to dobrý přístup, který měl být zaveden již dávno, aby Evropská unie mohla v budoucnu fungovat. Nezbytná je také hloubková reforma institucionálního srdce EU, Komise a Parlamentu. Scholzův plán „přestavby Evropy“ vychází z moderní architektury, podle níž „forma následuje funkci“. To je německý pragmatismus v celé své kráse.

Nezajímají mě německé vize

Ale ve východní Evropě tento pragmatismus nachází jen malý zájem nebo důvěru. Kvůli východoevropským obavám z přílišné německé nadvlády Olaf Scholz zdůraznil, že všechna tato „nejsou hotová řešení“, ale pouze myšlenkové linie, o kterých si přeje diskutovat. Ale zatímco měl mluvit o specifikách (studenti se měli ptát), nabídka dialogu se ukázala jako prázdné místo v osnovách. Krátce předtím bylo jednání zrušeno a kancléřka přispěchala na setkání s českým protějškem Petrem Fialou jeden na jednoho. A nešlo o evropské vize, ale o dodávky energií v současné krizi.

V každém případě moderátora nezajímala Scholzem navrhovaná radikální restrukturalizace EU. Jeho země je proti rozšiřování většinového rozhodovacího systému v Evropě, vysvětlil Fiala, který z „technických důvodů“ Scholzův projev vůbec neposlouchal. Dnes je to dráždivý okamžik.

To by mělo přimět Scholze k zamyšlení. Zejména proto, že si pečlivě vybral Prahu jako místo pro svůj úvodní projev o Evropě. Nejen kvůli českému předsednictví EU, ale také jako záměrný signál východní Evropě. „Střed Evropy se pohybuje na východ,“ řekl kancléř. Oznámil, že Putinův útok na Evropu nepřijme a slíbil velkou pomoc při obnově Ukrajiny a investicích do společné evropské bezpečnosti. Navrhoval mimo jiné, že by Německo mohlo převzít rekonstrukci ukrajinského dělostřelectva a protivzdušné obrany. To s sebou nese značné náklady, ale pokud by k tomu došlo, byl by to nový průlom.

Scholz nemá smysl pro Orient

Přesto německá kancléřka nevzbudila nadšení: žádný potlesk během projevu, pouze zdrženlivý potlesk na konci. Scholz nezasáhl správný tón – místo toho, aby si východní Evropany získal konstruktivními kompromisními návrhy z Berlína, dál hrozivě bodal do právního státu. Spíše by to mělo podporovat důvěru. Protože z východní perspektivy byla důvěryhodnost Německa jako důvěryhodného partnera vážně poškozena od ruského útoku na Ukrajinu.

Olaf Scholz stále postrádá smysl pro východní Evropu, která je dnes důležitější než kdy jindy. Kancléřka má jasnou vizi moderní EU. Ale pokud mu nedokáže získat Východ, zůstane jen německým snílkem.