René Repasi je od letošního února poslancem Evropského parlamentu, kde nahradil jiného politika ze Sociálně demokratické strany Německa (SPD). Na cestě do Bruselu má jen mlhavou představu o propasti mezi politickými očekáváními a realitou. Právník se již několik měsíců bezvýhradně zabývá evropským právem dodavatelského řetězce. Nová pravidla mají dokázat, že Evropská unie bere lidská práva a ochranu životního prostředí vážně.

Evropské firmy se budou muset díky zákonu blíže podívat na to, za jakých podmínek se jejich produkty po celém světě vyrábějí. Tolik teorií. V praxi byl René Repasi před několika týdny jednou z nevládních organizací informován, že právě jeho země chce návrh zákona oslabit, o čemž jako první informovali novináři z magazínu „Monitor“ německé veřejnoprávní televize.

– Pak mi také byly doručeny dokumenty se stanoviskem německé vlády. Bylo to překvapivé. Samotný postoj SPD je tvrdší než ten, který obsahuje německý zákon o dodavatelském řetězci. Zelení jdou ještě dál. Lze tak mít dojem, že je to Liberálně demokratická strana (FDP), kdo se drží zpátky, domnívá se René Repasi.

Německý europoslanec René Repasi je proti uvolnění zákonů EU o dodavatelském řetězci

Zákon platí za dva měsíce

Německý zákon o národním dodavatelském řetězci vstoupí v platnost 1. ledna 2023. Německé společnosti s více než 3 000 zaměstnanci, tedy přibližně 700 společnostmi, budou odpovědné za dodržování lidských práv v rámci svých dodavatelských řetězců. O rok později se předpisy budou týkat i společností, které zaměstnávají více než 1000 lidí. zaměstnanců, tedy již cca 2,9 tis. podniky.

Legislativa EU týkající se dodavatelského řetězce je v tuto chvíli stále pouze návrhem. Měl by být přijat před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat na jaře 2024. Pak by regulaci podléhaly i firmy s více než 500 zaměstnanci a firmy by se musely dívat na celý dodavatelský řetězec, a ne pouze přímí dodavatelé, jak je tomu v případě německých předpisů. Právo EU by bylo silnější, zaprvé, v otázce odpovědnosti, protože by poškozeným stranám umožnilo žalovat a požadovat náhradu škody od společností u evropských soudů. Po přijetí legislativy budou mít všechny země EU dva roky na přizpůsobení směrnice národní legislativě.

Problematický mechanismus

Dokumenty, které získal europoslanec Repasi, ukazují, že německá strana se snaží oslabit návrh zákona o dodavatelském řetězci EU ve třech hlavních bodech. Za prvé, společnosti by měly být odpovědné pouze za rizika, která „ovlivňují“. Za druhé, odpovědnosti by se měli zcela zbavit institucionální investoři, jako jsou banky a pojišťovny. Za třetí, společnosti budou moci získat certifikát potvrzující, že jejich výrobní procesy jsou správné. Po obdržení bude jejich odpovědnost převzata pouze v případě hrubé nedbalosti nebo úmyslné nedbalosti. Tento mechanismus byl nazýván „pravidlo bezpečného přístavu“.

„Toto pravidlo mě hodně bolí, protože pravidla odpovědnosti ztrácí smysl. Ujišťujeme se, že tato pravidla nebudou mít nakonec na nic velký dopad. Chápu, že je potřeba, aby společnosti měly nějakou formu zabezpečení kvůli složitost jejich povinností souvisejících s due diligence. Pak je však potřeba vyjasnit si otázku, jak se vypořádat s vadnými certifikáty. A to nebylo nikde ve stanovisku vlády vysvětleno – varuje René Repasi.

DW k tomu požádala mluvčího německého ministerstva práce o vyjádření: „Směrnice je v současné době projednávána v rámci pracovní skupiny „Obchodně právo“ Rady Evropské unie, které předsedá české předsednictví. Tam prezentované pokyny federální vlády jsou neveřejné, a proto nebudou komentovány. Kromě toho proces utváření názoru federální vládou není u konce a bude pokračovat ve světle postojů ostatních členských států. Kritika, že federální vláda je příliš nakloněna podnikatelské lobby, však nenachází žádný odraz v současném procesu utváření veřejného mínění. Německá vláda je přesvědčena, že s aktuálním návrhem směrnice a postupem projednávání v pracovní skupině Rady lze vytvořit účinnou evropskou legislativu v oblasti dodavatelského řetězce.“

Francie nebo Německo?

Před nástupem do Evropského parlamentu byl René Repasi ředitelem Erasmus Center for Economic and Financial Governance na Erasmus University Rotterdam. Jeho specializací byla regulace finančních trhů. Repasi vtloukal studentům do hlavy, že finanční krize v roce 2009 vypukla právě proto, že všichni slepě důvěřovali ratingovým agenturám: společnostem placeným průmyslem za vydávání certifikátů.

Právník se obává, že Evropská unie zopakuje tuto chybu se zákonem o dodavatelských řetězcích a nyní vkládá veškeré naděje do Francie, jejíž postoj je podobný návrhu Komise: – Podle toho, co jsem slyšel v Radě, německý postoj ne mít většinovou podporu. Pokud vím, „princip bezpečného přístavu“ podporuje pouze Německo a například Francie je k němu velmi kritická. Takže si myslím, že ještě není nic rozhodnuto.

Eva Maria Reinwaldová

Tragédie v Pákistánu, Bangladéši a Brazílii

To je také naděje Evy-Marie Reinwaldové, která působí jako propagátorka globální ekonomiky a lidských práv v Suedwind Institute v Bonnu. Je jednou z více než 130 nevládních organizací, které každý den lobbují u politiků, aby v Německu zavedli povinné zákony o dozoru nad dodavatelským řetězcem. – Minulé vládě by mělo být řečeno, že po Francii a Norsku zároveň přijala vlastní zákon o dodavatelských řetězcích. Dnes se však s velkým zklamáním dozvídáme, že německá vláda chce pracovat na oslabení projektu Evropské komise.

Organizace jako Suedwind pravidelně poukazují na bezpečnostní chyby, které vedly k požáru v textilní továrně v Pákistánu v roce 2012, při kterém zahynulo více než 250 švadlen, které pracovaly pro německý diskont Kik. O rok později se zhroutila textilní továrna Rana Plaza v Bangladéši. Zemřelo 1,1 tisíce. lidí, ačkoli bezpečnost budovy byla krátce předtím potvrzena certifikátem. Dalším příkladem bylo selhání přehrady v brazilském dole v roce 2019, které již bylo zkontrolováno německou certifikační společností „TÜV Süd“. Při katastrofě zemřelo více než 270 lidí.

Reinwald uvádí další nedávný příklad: „Těžba slídy v Indii a na Madagaskaru obvykle zahrnuje dětskou práci a dodavatelské řetězce jsou neprůhledné. Pro společnosti by bylo nesmírně důležité, aby se na tento problém podívaly a neříkaly: „Nemáme žádnou kontrolu, takže zavíráme oči před tím, co se děje.

Slída se používá při výrobě automobilových laků, očních stínů a elektrotechnických výrobků

Můžeš pokud chceš

Bangladéšská dohoda ukazuje, že věci mohou nabrat jiný směr. Po katastrofě Rana Plaza desítky společností podpořily dohodu o požární ochraně a ochraně budov v Bangladéši, stejně jako postupy pro odhalování a sanaci továrních budov v havarijním stavu nezávislými inspektory bezpečnosti. V srpnu 2021 o tom podepsalo smlouvu více než 150 společností z módního a textilního průmyslu.

Proto je, zejména v zahraničí, bedlivě sledováno, co se děje s evropskou legislativou dodavatelského řetězce, vysvětluje Eva-Maria Reinwald. – Naši partneři z nevládních organizací, se kterými jsme v kontaktu, samozřejmě s obavami pohlížejí na postoj německé vlády. A doufají, že Německo sehraje v tomto procesu progresivní roli. Evropa se rozhodla podpořit realizaci cílů udržitelného rozvoje a lidských práv. Přijetí nařízení v takto zkrácené verzi by bylo pro světové společenství fatálním signálem, domnívá se Reinwald.

Chcete se k tomuto článku vyjádřit? Udělejte to na Facebooku! >>