Třicet let po rozpadu Československa poskytne Česká republika Slovensku vojenskou podporu. Sousední zemi pomůže ochránit její více než 100 kilometrů dlouhou východní hranici po ruské agresi na Ukrajině. Dvoutisícovou mnohonárodní vojenskou operaci NATO na Slovensku povede 650 českých vojáků. Jde o největší českou zahraniční misi za mnoho let.
Kromě Čechů to bude také 400 Američanů, Nizozemců, Poláků a stovky Němců. Skupina bude sídlit na východním Slovensku a její součástí bude protiletadlový systém Patriot.
Slováci počítají s českou podporou
Slovenská vláda požádala o vojáky NATO. Většina občanů země EU se podle průzkumů fakticky léta staví proti vojenské přítomnosti NATO na Slovensku, zejména proti přítomnosti amerických vojáků. Zejména levá opozice je silně protiamerická. Ruská agrese proti Ukrajině však změnila názor části obyvatel. Účast českých vojáků NATO je široce akceptována díky dobrým sousedským vztahům na Slovensku.
„Vztahy mezi Slovenskem a Českou republikou jsou výjimečné,“ řekl České televizi slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Připomněl, že smlouva o společné obraně vzdušného prostoru mezi oběma zeměmi existuje již několik let. „Naši piloti mohou například sestřelovat cizí letadla nad územím České republiky a čeští piloti mohou v případě potřeby udělat totéž nad územím Slovenska. To je velmi velký přenos suverenity. To nám naše spolupráce umožňuje dělat,“ dodal. řekl ministr.
Náměstek českého ministra obrany František Šulc pro DW řekl, že závazek Prahy poslat české vojáky na Slovensko byl reakcí na ruskou agresi proti Ukrajině. „Dlouho jsme se zavázali chránit pobaltské státy. Když se NATO začalo připravovat na vyslání kontingentu na Slovensko, zdálo se nám přirozené nabídnout tam naše vojáky. A Slováci měli zájem na tom, že my, Češi, jsme ve velících zemích této alianční entity… Velení NATO tento model schválilo,“ řekl Sulc.
Česká republika: dlouhá tradice zahraničních misí
Tři desetiletí po rozpadu společného státu jsou totiž vztahy mezi Českem a Slovenskem mimořádně dobré. V sousední zemi žijí, pracují nebo studují statisíce Slováků, Slovensko je po Německu druhým největším ekonomickým partnerem České republiky a zemí, do které české firmy nejvíce investují. První cesta nových prezidentů a premiérů je vždy na Slovensko – a naopak.
Už v 90. letech trpěl pocit nespravedlnosti kvůli oddělení obou částí země a bylo překonáno nerovné rozdělení domácnosti mezi Čechy a Slováky, říká Šulc. Vztahy jsou nyní ještě lepší než kdy jindy. „To platí i pro spolupráci mezi našimi armádami, dobře spolupracujeme v rámci NATO,“ vysvětluje Šulc. „Jde o velmi velká nasazení vojáků. Česká armáda má dlouhou tradici nasazení v zámoří, včetně velkých kontingentů v bývalé Jugoslávii v 90. letech nebo angažmá v Afghánistánu.“
„Pro slovenskou společnost je to určitě nejpřijatelnější varianta. Je lepší než Němci nebo Američané v čele jednotky NATO,“ potvrzuje Vít Dostál, výkonný ředitel České asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Z pohledu české společnosti je nasazení českých vojáků na Slovensku nejpřijatelnější,“ vysvětlil v rozhovoru pro DW.
Slovenská armáda je jednou z nejslabších v NATO. Má pouze 18 000 vojáků a značně zastaralé vybavení. Základ jejich letectva tvoří pouze několik modernizovaných stíhaček MiG-29. České letectvo je na tom o něco lépe a disponuje poměrně velkou flotilou bojových letounů s 35 stíhačkami Gripen a ALCA. S 35 000 muži je armáda také silnější než síla sousední země a má 119 tanků a asi 500 bojových obrněných vozidel. Česká republika se svými deseti miliony obyvatel vydala v roce 2021 na obranu kolem 3,6 miliardy eur, tedy 1,46 % HDP. Naproti tomu pětimilionové Slovensko utratilo dvě miliardy eur, tedy kolem 1,75 % HDP.
Česká pomoc ukrajinským uprchlíkům na Slovensku
Zatímco stovky českých vojáků z mise NATO stále připravují své věci na Slovensko, na slovensko-ukrajinské hranici je od 7. března 2022 nasazeno kolem 50 českých vojáků. Na základě žádosti z Bratislavy o pomoc s přijímáním uprchlíků, plukovník Magdalena DW to řekla Dvořáková z generálního štábu Armády ČR. „Čeští vojáci v minulých dnech u Liptovského Mikuláše zřídili humanitární základnu až pro 400 lidí.“
Tábor vybavený generátorem, ohřívačem stanu a dalším potřebným zázemím byl dokončen v pátek 11. března 2022. „Na místě je nyní dvacet českých vojáků, kteří budou provozovat humanitární základnu. Další se vrátili. První uprchlíci z Ukrajiny jsou již přijíždějí v těchto dnech,“ uvedla Dvořáková.
Ke 14. březnu 2022 dorazilo na Slovensko přibližně 150 000 uprchlíků, z nichž přibližně polovina zůstává v zemi. Velká část z nich putovala dále do České republiky.
„Komunikátor. Profesionální znalec kávy. K vzteku pokorný fanatik do popkultury. Oddaný student. Přátelský narkoman na sociálních sítích.“