Václavské náměstí v Praze je po desetiletí místem, kde se psaly české dějiny. Po potlačení Pražského jara se tam na znak protestu proti moci upálil student Jan Palach. A když se zemí v listopadu 1989 přehnala sametová revoluce, byli to právě antikomunističtí demonstranti na Václavském náměstí, kdo se zasloužil o svržení diktatury. Právě kvůli symbolice vzbudily rozruch fotografie desetitisíců demonstrantů na Václavském náměstí během dvou proruských a protivládních protestů na začátku a na konci září.

V Česku rozpoutaly bouřlivou debatu o politice středopravé vlády premiéra Petra Fialy. Zejména na neúspěšném boji vlády s energetickou krizí. Ale také na otázku, zda má Česká republika nadále podporovat Ukrajinu sankcemi proti Rusku, zbraněmi a přijímáním několika set tisíc ukrajinských uprchlíků.

Když se na druhou demonstraci 28. září na Václavském náměstí objevilo „jen“ 50 000 demonstrantů místo 70 000 poprvé, vládním politikům se ulevilo. Stejně jako po komunálních volbách o pár dní dříve, kde vládnoucí strany ztratily část podpory, ale stále se dokázaly udržet v Praze a Brně ve dvou největších městech České republiky. Ale opravdu se situace zlepšila? Jak vážné jsou protivětry, kterým vláda premiéra Fialy čelí? A: Kdo jsou vlastně demonstranti na Václavském náměstí?

Pátá kolona Ruska nebo prostí vyděšení občané?

Premiér Petr Fiala označil první demonstraci na Václavském náměstí za dílo proruské páté kolony, tedy souboru českých herců pracujících pro Putina: „Hesla a interpretace událostí naznačují proruský postoj.

český premiér Petr Fiala

Podle mého názoru to neodpovídá zájmům České republiky a našich občanů,“ řekl počátkem září premiér České televizi.

Zdá se, že projevy některých demonstrantů během demonstrací toto hodnocení podporují. „Česká republika potřebuje českou vládu. Fialova vláda může být ukrajinská, může pocházet z Bruselu, ale rozhodně není česká,“ řekla šéfka strany Zuzana Majerová-Zahradníková.extrémně pravicová Tricolora. „Vláda by měla ukončit protiruské sankce, které poškozují české podnikatele, a zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu. To není naše válka.“ Strana Trikolóra Majerové-Zahradníkové byla do loňského roku zastoupena v parlamentu a její hlavní starostí je odchod České republiky z Evropské unie.

S hodnocením demonstrantů premiérem Fialou však nesouhlasila řada komentátorů a politologů: „Pole účastníků bylo smíšené. Českému rozhlasu to řekl Petr Just. „Mezi účastníky protestu byli lidé, kteří se obávali, jak se v budoucnu vyrovnají s rostoucími cenami energií.“

Diváci zkoumají ruský tank vystavený v Praze v létě 2022

Politoložka Petra Mlejnková sdílí tento názor. Protesty nebyly motivovány pouze proruskou náladou české společnosti, ale především obavou z dopadů energetické krize. „Ve společnosti panuje velký strach a pořadatelé toho využili,“ řekla DW Mlejnková.

Pár dní po první demonstraci na začátku září 2022 Fialova vláda zastropovala ceny energií a plynu pro domácnosti, což byl jeden z hlavních požadavků organizátorů protestu. I proto na druhý protest přišlo mnohem méně lidí. Naproti tomu druhá demonstrace 28. září byla rozhodně více proruská, protizápadní a také protidemokratická.

Organizátoři protestů vyzývají ke svržení vlády

Organizátoři si podle vlastních slov dali za cíl nic menšího než svržení demokracie v České republice, odtržení České republiky od její západní orientace a navázání úzkých vazeb s Putinovým Ruskem. „Pokud se nám jako národu podaří změnit politické směřování země, přestaneme posílat zbraně na Ukrajinu,“ řekl jeden z organizátorů protestů Ladislav Vrábel.

Přestože byly velké davy na Václavském náměstí pro mnohé překvapením, protesty a základní politické postoje nepřišly z ničeho nic.

Politolog Miloš Gregor

„V České republice už třicet let existují radikální až extremistické strany, které dohromady získávají ve volbách 15-20 % hlasů,“ řekl DW politolog Miloš Gregor.

Někteří čeští experti se domnívají, že protesty mohly být ještě větší, kdyby se český prezident Miloš Zeman při ruském útoku na Ukrajinu neproměnil z příznivce v odpůrce Vladimira Putina. Zeman dnes podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu a přijímání uprchlíků. Přesto má Zemanův postoj dopad. „To, že už se v tom český prezident neangažuje, není pro ruskou dezinformační mašinérii až tak velký problém,“ říká politoložka Mlejková. Na jeho místě by nyní ruskou propagandu sdíleli jiní politici – například bývalý český prezident Václav Klaus.

Ještě extrémnější než extremisté

Protesty na Václavském náměstí pořádá zastřešující organizace Czech Republic First. Její členové sdílejí postoje, které jsou příliš extrémní a proruské, a to i pro krajně pravicovou parlamentní stranu Svoboda a přímá demokracie (SPD) nacionalisty Tomia Okamury. „SPD byla na začátku ruské invaze proti válce. Když se na ni obrátili organizátoři první demonstrace, její politici odmítli, protože si mysleli, že jim otevřeně proruská orientace uškodí,“ vysvětluje politoložka Mlejnková. „SPD ale nečekala, že přijde 70 tisíc lidí a že budou litovat jejich zrušení. Zástupci SPD pak přišli na Václavské náměstí na druhou demonstraci 28. září.“

Demonstrant během protestů 28. září mává přeškrtnutou vlajkou EU

Podle politologa Gregora tvoří organizátory protivládních protestů v Praze především skupina tvrdých odpůrců koronaprotektivních opatření během pandemie. „Jsou to lidé, kteří volali k demonstraci proti ochranným opatřením a kteří zpochybňovali existenci Covidu,“ vysvětluje Gregor. „V té době mohli shromáždit jak rozhněvané podnikatele, kteří zoufale toužili po pandemické reakci, tak zastánce extremistických názorů,“ vysvětluje. Od nynějška by se vrhli do energetické krize: „Na rovinu by se dalo říci, že jsou to profesionální političtí výtržníci, kteří pod jakoukoliv záminkou protestují proti všem vládám. Chtějí změnu systému.