Vrátí se Visegrádská skupina (V4) na mezinárodní politickou scénu? Toto neformální sdružení čtyř středoevropských zemí se od svého vzniku v roce 1991 pravidelně schází (pak tři další: Polsko, Československo a Maďarsko). Na konci září 2022 se po několikaměsíční přestávce opět sešli ministři obrany České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. A na začátku října se ve slovenské metropoli Bratislavě dokonce konal summit prezidentů V4.

Přesto je otázkou, zda se čtyřem zemím Visegrádu podaří oživit úzkou spolupráci z minulosti. V roce 2016 je spojoval především společný odpor k evropské migrační a azylové politice. Později však Visegrádská skupina riskovala, že kvůli narůstajícím rozporům mezi jejími vládami úplně ztratí svůj význam.

Ruská agrese ochromila Visegrád

Dosud největší krizi skupiny způsobilo Maďarsko v březnu 2022, kdy odmítlo jednoznačně podpořit Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Vláda v Budapešti pokračovala v kontaktech s Moskvou a zakázala přepravu západních zbraní na Ukrajinu přes maďarské území. – To není naše válka – prohlásil premiér Viktor Orbán v červenci ve svém programovém projevu na sjezdu zástupců maďarské menšiny v rumunském přímořském letovisku Băile Tușnad. „Ukrajina nikdy nebude schopna vyhrát válku proti Rusku,“ řekl tehdy. Dodal, že sankce EU proti Moskvě byly střelou do nohy.

Další tři země V4 se zachovaly zcela jinak: poskytly Ukrajině velmi významnou vojenskou a humanitární pomoc. Polsko a Česká republika byly prvními zeměmi NATO, které dodaly kyjevské vládě tanky a těžkou vojenskou techniku, a Slovensko dokonce dodalo systém protivzdušné obrany S300. Pokud jde o počet obyvatel, Polsko a Česká republika přijaly největší počet ukrajinských válečných uprchlíků, zatímco Maďarsko – málo. Po jasném vítězství strany Fidesz Viktora Orbána v parlamentních volbách v dubnu 2022 mnozí političtí pozorovatelé předpovídali konec V4. – Výsledek voleb v Maďarsku znamená konec visegrádské skupiny nebo její dlouhodobější stagnaci – řekl tehdy Českému rozhlasu politolog Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy v Praze.

Restart v Bratislavě

Slovensko, které do konce června 2023 předsedá Visegrádu, je však rozhodnuto V4 znovu aktivovat. – Visegrádská skupina je a bude. Nechceme to řešit, říká slovenský ministr zahraničí DW Rastislav Káczer. – Voláme: pracujte na věcech, kde se můžeme dohodnout na společné linii. Ale nepoužívejte V4 tam, kde mezi námi není souhlas – dodává. Podle něj nemá smysl dolaďovat pozice před summity EU, kde mezi zeměmi Visegrádu nepanuje shoda, jako tomu bylo v minulých letech. Káczer oznámil, že Slovensko v následujících týdnech svolá jak summit šéfů vlád V4, tak jednání ministrů zahraničí.

Prezidenti V4

Bratislavský summit prezidentů Visegrádu 11. října 2022 byl, jak řekla slovenská prezidentka Zuzana Czaputová, dobrou příležitostí k tomu, „ještě jednou shrnout, co máme společného a kde máme odlišné názory“. – Máme rozsáhlou spolupráci v ekonomické a kulturní oblasti. Jsem rád, že vedeme otevřený dialog, kde se neshodneme. Dialog, který je upřímný a ve kterém se dokážeme dohodnout – vysvětlila.

Maďarská prezidentka Katalin Novák dokončila tuto úvahu: – V základních otázkách mezi námi panuje shoda. Odsuzujeme útoky na suverénní stát, odsuzujeme anexi a odsuzujeme útoky na civilisty. To jsou nepřijatelná opatření, stejně jako hrozba jaderného konfliktu, řekla. Ačkoli, jak přiznalo, Maďarsko má výhrady k protiruským ekonomickým sankcím, nakonec podporuje všechny sankční balíčky EU vůči Ruské federaci. „A budeme v tom pokračovat,“ dodal Novák.

Přetrvávají vážné rozpory

Většina pozorovatelů a diplomatů ze zemí Visegrádu se ale shoduje, že dnes má V4 málo společných zájmů a že návrat k úzké spolupráci z minulých let je nepravděpodobný. – Když Evropská unie přijala první energetický balíček, Polsko a Slovensko měly výhrady; když přijala druhý balíček, Polsko a Maďarsko měly výhrady, řekl DW vysoký středoevropský diplomat z Bruselu.

Vít Dostál

Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) nevidí v Summitu prezidentů V4 žádný průlom, který by vedl k oživení Visegrádské skupiny. „Není to žádný zlom,“ zdůraznil v rozhovoru pro DW. Na schůzce prezidentů nezáleží, ale rozhodující bude nepochybně schůzka předsedů vlád naplánovaná na několik týdnů. Mluvit do té doby o restartu je podle něj předčasné.

Visegrádská detoxikace

Porušování právního státu a svobody médií v Maďarsku a Polsku je nevyčerpatelnou studnicí sporů uvnitř Visegrádské skupiny. Česká republika ani Slovensko se v této věci nechtějí postavit na stranu Varšavy a Budapešti a vytvářet s nimi platformy odporu proti Bruselu. – Chceme detoxikovat Vyšehrad – říká DW, slovenský ministr zahraničí. Tato aliance by neměla být nástrojem rozdělení Evropy, ale měla by přispět k jejímu sjednocení. – Chceme hledat řešení, která udělají Evropu silnější – říká Rastislav Káczer.