Slogan Svobodné město Štětín dnes zní jako pohádka, ale během dlouhých měsíců května a června 1945 zaujalo toto číslo desetitisíce lidí ve Štětíně. Prohlásili, že po dohodách spojenců by se Štětín měl stát svobodným městem po vzoru Gdaňsku v meziválečném období. O této fámě píše Piotr Zaremba, který vzpomíná na velmi dramatické období konce května 1945. Jak vzpomínal: „O Štětíně kolovaly různé fámy, domněnky a přehnané fámy, že Štětín bude svobodným městem, že bude anglo-polským kondominium,“ že britská flotila již dorazila do Štětína, že město bude přiděleno Československu nebo že bude rozděleno na tři části: polskou, českou a německou. Jak píše Zaremba: „Věděl jsem, že tyto fámy byly záměrně inspirovány prvek nepřátelské velké hry.Československý motiv v pověstech o Svobodném městě Štětíně odrážel požadavky úřadů v dílech, které se domnívaly, že se jako člen protihitlerovské koalice mají podílet na okupaci Štětína. Německo. Štětín, který je na posledním úseku před vstupem Odry do Baltského moře, se jevil jako vhodná platba pro Československo, které vždy chtělo vlastní přístup k moři. Zvěsti o anglické spolupráci nad Štětínem odrážely německé sny o tom, že Anglie by se velkoryse ujal úkolu bránit německé obyvatelstvo proti Polákům. Ať je to jak chce, tyto fámy se částečně potvrdí za pár měsíců, kdy Britové vyšle misi, která bude dohlížet na odchod Němců ze Štětína do britské okupační zóny Německa. Dalším modelem pro případné Svobodné město Štětín by mohlo být „Svobodné území Terst“. Málokdo si pamatuje, že ještě mnoho let po válce takovou entitu vytvořili Britové tváří v tvář sporu Italů a Jugoslávců o toto přístavní město na Jadranu. Terst jako svobodné území existoval až do roku 1954, kdy proběhlo referendum, ve kterém zvítězila italská varianta. Jugoslávci se museli spokojit s chutí. Byl takový scénář možný ve Štětíně? Ve skutečnosti ne, ale síla a trvání těchto fám v květnu a červnu 1945 naznačují, že nějaká politická hra na vytvoření této fait accompli musela existovat.