Spolupráce Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska trvá již 30 let. Za toto období se podařilo dosáhnout strategických cílů – země regionu vstoupily do NATO a EU – ale Visegrádská skupina má před sebou ještě dlouhou cestu. Novináři z EURACTIV.pl a dalších zemí V4 píší recepty, jak se vypořádat s nejdůležitějšími současnými výzvami.

Pro smluvní datum povstání Skupiny Visegrád je přijat 15. února 1991. Od roku 2004 jsou země V4 členy Evropské unie a lídři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska deklarují úzkou spolupráci v nejdůležitějších otázkách pro region, snaží se například dohodnout na společném postoji. před summity lídrů EU.

Před třiceti lety tehdejší polští prezidenti CH Wales a Československo Václav Havla a maďarského premiéra Josefe Antall podepsal v maďarském městě Vyšehrad společnou deklaraci upřesňující cíle a podmínky vzájemné spolupráce.

Polsko předsedá skupině od 1. července 2020 a skončí 30. června. Po Polsku se do čela formátu dostane Maďarsko.

Novináři z redakce EURACTIV v Polsku, České republice a na Slovensku i redakce Political Capital z Maďarska již několik měsíců popisují realitu v zemích regionu. Využíváme analýzy a názory nejlepších odborníků v daných oborech. Zajímají nás nejdůležitější témata: ekologická a digitální transformace, obnova ekonomik po pandemii, korupce, dezinformace a mnoho dalších…

Níže uvádíme všechny dosud publikované texty a další publicistické materiály. Jde pravděpodobně o jediný pokus takového rozsahu na „polském internetu“, jehož cílem je seznámit čtenáře s nejdůležitějšími výzvami a problémy zemí V4.

Stojí za to je znát, protože všechny nastolené otázky nás budou provázet roky a naše společná budoucnost bude záviset na tom, jak se k nim politici postaví: v malých domovech i ve větších – těch visegrádských. zemí.